Bez eura jsme v Unii černí pasažéři, nemáme výjimku. Můžeme ho ale přijmout do čtyř let, míní ekonom
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu podpořil přijetí eura. Mělo by to Česko udělat? Pokud ano, kdy? „Kdybychom se vnitřně zavázali k nějakému harmonogramu a soustředili se, abychom dokázali splnit maastrichtská kritéria, tak bychom byli schopni přijetí do čtyř let,“ popisuje bývalý ministr financí a rektor Škoda Auto Vysoká škola Pavel Mertlík v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál.
Ačkoliv o euru promluvil prezident, tak je to ale ryze politické rozhodnutí, nebo ne?
Je to především politické rozhodnutí, ale samozřejmě jako každé hospodářské a politické rozhodnutí má svoje ekonomické náklady. Ať se rozhodneme euro mít, anebo nemít, vždy nás to něco stojí a to bychom měli srovnávat.
„Nemáme vyjednanou výjimku z Eurozóny, ale fakticky se tak chováme,“ míní bývalý ministr financí Pavel Mertlík
Nicméně když se na to podívám ze svého pohledu, tak jsem přesvědčen, že ty výhody převažují a že jsme euro už dávno mít měli.
Ke vstupu do eurozóny už jsme se jednou zavázali, takže by neměla být otázka zda, ale kdy?
To je pravda. V současnosti jsme v pozici takového černého pasažéra. Nemáme vyjednanou výjimku, ale fakticky se tak chováme.
Ale vzhledem k tomu, že má Evropská unie mnoho jiných starostí než honit Česko, tak nás nechává na pokoji. Nejsme v tom sami, jsou to i další země. Z hlediska naší dlouhodobé důvěryhodnosti si myslím, že toto není dobrý přístup.
Pavel se přihlásil k euru. A oceňuji, že nemachruje na mladé, hodnotí politolog novoroční projev prezidenta
Číst článek
A dá se říci, že vhodný okamžik už jsme promeškali?
Ano, ale zase se vrátí. Kdybychom nezrušili tehdejší schválený vládní plán a pokračovalo se v přípravě eura v závěru nultých let tohoto století, tak jsme v roce 2010 spolu se Slováky euro bez problémů přijali. Všechna kritéria jsme tehdy plnili.
Myslím, že dneska by si už nikdo na tehdejší spory nevzpomněl, stejně jako si na ně nevzpomenou na Slovensku. Všichni si na to zvykli a všem to v principu vyhovuje. Tuto možnost jsme promeškali.
Dnes jsme v situaci, kdy neplníme všechna maastrichtská kritéria. Kdybychom se ale vnitřně zavázali k nějakému harmonogramu a soustředili se, abychom je dokázali splnit, tak bychom jich byli během dvou tří let schopni dosáhnout.
Řekl jste, že převažují výhody. Které jsou ty nevýhody?
Nevýhodou je bezesporu ztráta flexibility měnové politiky. Jsme ekonomika, která má téměř jedenáct milionů obyvatel. Eurozóna funguje pro 500 milionů lidí. Není samozřejmě možné přihlédnout ke zvláštnostem jednotlivých ekonomik.
Tady je klíčové, aby česká ekonomika byla z hlediska hospodářského cyklu synchronizovaná s eurozónou jako celkem.
Euro jako koncept české politiky
Číst článek
Synchronizací nemám na mysli, že by mělo být stejné tempo růstu, to není realistické. Ale je potřeba, aby když roste většina Eurozóny, tak aby rostlo i Česko, a naopak. Aby měnová politika odpovídala potřebám příslušné země.
Nikdy to nebude platit na sto procent. Ale kdyby měla centrální banka zohledňovat místní zvláštnosti, tak by třeba pro Mostecko měla být jiná úroková sazba než pro Prahu. To je ale nesmysl. V tomto smyslu to funguje i v eurozóně. Není optimální měnová oblast, ale není jí ani Česko. Přesto s tím dokážeme žít.
Pokud by převážil názor euro přijmout, za jak dlouho je to podle vás reálné?
Když se dívám na dnešní ekonomická čísla a trendy, které máme před sebou, tak se domnívám, že je realistické se dobře připravit během čtyř let.
Poslechněte si celý rozhovor na začátku textu.
