Zákon o lobbingu korupci neomezí, říká lobbista. ‚Lepší než rezavým drátem do oka,‘ oponuje Michálek
Představa, že se do nového registru lobbistů zapíšou takzvaní političtí kmotři, je naivní. Návrh zákona o lobbingu, který projednává Sněmovna, cílí hlavně na poctivé lobbisty, říká v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus lobbista Václav Nekvapil. Podle poslance Pirátů Jakuba Michálka ale zákon přinese i díky registru větší transparentnost. Budeme vědět, že někdo neobchází Sněmovnu, aby si nakoupil zákon za štangli salámu, upozornil Michálek.
V Česku se zatím nepodařilo přijmout pravidla pro lobbování, tedy ovlivňování politiků a úředníků ze strany určitých zájmových skupin firem a podnikatelů. Jejich jednání přitom může významně ovlivnit vznik zákonů a nejrůznějších státních předpisů. Jen za posledních 15 let už třikrát návrhy zákona o lobbování spadly pod stůl.
Nyní je ve Sněmovně v pořadí čtvrtý pokus. A opět jsou proti návrhu značné výhrady. „Nejsme proti regulaci lobbingu, ale takové, jako je například v Bruselu. Český návrh zákona je paskvil, protože v něm jsou různé výjimky. Například pro lobbované osoby,“ uvedl v novém díle pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus řídící partner mezinárodní lobbingové agentury CEC Group Václav Nekvapil, který také v Česku vede Asociaci public affairs agentur.
Zákon podle něj navíc cílí jen na „poctivé“ lobbisty, nikoliv na různé „kmotry“, jak to prezentují například Piráti. Prostředí pro jednání ani vnímání lobbingu jako něčeho „kriminálního“ se tak podle něj stejně nezlepší.
Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka je ale návrh zákona minimálně dobrý začátek, jak v Česku zvýšit transparentnost vzniku legislativy. „Je to nějaký start. Pořád lepší něco než, jak já říkám, rezavým drátem do oka,“ reagoval v debatě pořadu Michálek.
Chybí ČEZ
Vládní návrh zákona o regulaci lobbingu prošel ve Sněmovně prvním čtením na začátku května. A nyní už v něm poslanci připravují změny. Například Milan Brázdil z hnutí ANO podal pozměňovací návrh, aby lobbisty automaticky nebyly profesní komory. Protože je to podle něj „blbost“.
Česko chystá zákon o lobbingu. Piráti chtějí, aby kontakty hlásil i prezident nebo asistenti poslanců
Číst článek
Radek Vondráček ze stejné strany by zase mezi lobbovanými osobami nerad viděl prezidenta, protože je stejně ze zákona „neodpovědný“. A Pirátům se zase nelíbí, že v návrhu zákona chybí v definici lobbistů lidé ze státních či polostátních firem.
Jakub Michálek proto už také podal pozměňovací návrh, aby podniky, jako jsou dráhy nebo ČEZ, výjimku při lobbingu neměly. Soukromé firmy, pokud mají své lobbisty, je totiž na rozdíl od nich budou muset registrovat. „Je to tedy výjimka proti obecnému pravidlu. My proto chceme, aby ČEZ měl stejná pravidla jako ostatní energetické firmy, to nám říkají i zástupci trhu,“ vysvětlil pozměňovací návrh Michálek.
S tím souhlasí i Václav Nekvapil. „Zákon má být co nejobecnější. Kdo lobbuje, je lobbista, a jestli je ze státní nebo jiné firmy, je úplně jedno,“ upozornil.
Evidence schůzek
Zákon o regulaci lobbingu má zavést povinnost pro lidi, kteří se této činnosti věnují soustavně nebo jsou z profesních komor, aby se zapsali do nového veřejného registru lobbistů. Dvakrát za rok pak mají napsat zprávu, s kým se setkali, co bylo tématem lobbování, a vložit ji do registru. Takových lidí, ať už samostatných profesionálů, nebo zaměstnanců firem, komor nebo neziskových organizací, budou podle odhadu Nekvapila „nižší stovky“.
Jak prezident vypadl ze zákona o lobbistech? ‚Je roztomilé, že za to někdo lobboval,‘ říká Robert Břešťan
Číst článek
Evidence jejich schůzek a jednání se má týkat ale jen zákonem vyjmenovaných lobbovaných osob, což jsou například členové Parlamentu a jejich asistenti, vedoucí odborů státních úřadů, prezident a členové jeho kanceláře. Samy tyto lobbované osoby ovšem nemají povinnost o jednání informovat.
Podle Nekvapila je to chyba, nebude tak fungovat „křížová kontrola“ obsahu jednání a zákon bude bezzubý. Povinnost evidovat schůzky se vztahuje navíc jen na přípravu legislativy či dalších norem, nikoliv například na jednání o veřejných zakázkách či dotacích, kde bývá paradoxně větší riziko korupce.
S kriminalitou a politickými kmotry si veřejnost v Česku lobbing právě často spojuje, což v minulých letech ukázal i průzkum neziskové organizace Rekonstrukce státu. Ta proto návrh nového zákona podporuje a považuje ho za dobrý, až na výjimku pro ČEZ a další státní firmy z povinnosti registrace lobbistů.
Snížení prostoru pro korupci a „zlepšení demokracie“ zavedením transparentního prostředí při tvorbě legislativy je podle důvodové zprávy také hlavním cílem zákona. Za protikorupční opatření považuje přijetí zákona o lobbingu i Evropská komise, která navíc jeho platností nejpozději od roku 2026 podmínila Česku čerpání evropských peněz z Národního plánu obnovy.
Zákon za štangli salámu
Michálek je přesvědčený, že přes všechny nedostatky vládní verze zákona proti korupci působí. I když připouští riziko negativních zásahů ve Sněmovně, tedy že se zákon o lobbingu paradoxně stane terčem lobbingu. „Říká se takový vtip: co je to vánoční stromeček? To je telegrafní sloup, který prošel Poslaneckou sněmovnou. Ale já věřím, že vzhledem k tomu, že máme koaliční dohodu na tomto zákonu a současně povinnost ho přijmout, protože je součástí Národního plánu obnovy, tak bude platit a lobbisté budou muset vykazovat údaje, aby byli pod kontrolou veřejnosti,“ uvedl.
Češi se podceňují, Američané se nacpou všude, Izraelci jsou odvážní. Miliardář Fryc popsal, co brzdí startupy
Číst článek
Povinnost registrace lobbistů bude podle Michálka znamenat pro poslance větší transparentnost, že když budou s takovým člověkem jednat, budou vědět, že lobbing „nedělá pokoutně, neobchází Poslaneckou sněmovnou, aby si nakoupil nějaký zákon za štangli salámu“. „Jako se to tady kdysi dělávalo,“ dodal šéf pirátského klubu.
Naopak podle Nekvapila projednávaný zákon na korupci žádný dopad mít nebude, ani se nijak nedotkne kmotrů. „Problém zákona je, že v podstatě cílí na ty poctivé lobbisty,“ uvedl.
Představa, že se tzv. kmotři budou někde registrovat a vyřeší se korupce, se podle něj nemůže splnit. „Vždy je zodpovědnost na tom, kdo načte daný pozměňovací návrh, kdo pro to hlasuje. A kdyby ten člověk byl zkorumpovaný, tak to ten lobbista jistě nikam nevloží, protože se s tím člověkem na tom domluví. Na korupci musí být dva,“ zdůraznil Nekvapil.
Zákon letos projde
Za mnohem lepší považuje pravidla lobování platná pro Evropskou komisi a europarlament. V Bruselu existuje rejstřík transparentnosti, v němž se evidovalo asi 15 tisíc lobbistů. Například od určité pozice v komisi pak mají úředníci povinnost stýkat se jen s registrovanými, což je motivační pro lobbisty se do rejstříku vůbec zapsat. Díky evidenci také získávají informace o připravovaných změnách legislativy od počátku. Klíčové jsou také širší povinnosti pro lobbované.
Jde například o spolupráci na evidenci tzv. lobbistickou stopy v legislativě, která je součástí důvodové zprávy zákonů. Popisuje se v ní, kdo a proč navrhl úpravy předložené legislativy.
Evidenci této stopy ale podle Michálka zavede i český návrh zákona. Uvádět by se měla v systému e-legislativa, což je projekt elektronické sbírky zákonů a mezinárodních smluv.
Přes všechny nedostatky podle Nekvapila i Michálka tentokrát zákon v Parlamentu projde. „Nevidím jinou možnost, věřím, že to bude ještě letos,“ uvedl Michálek. Důvodem je podle Nekvapila i hrozba zastavení čerpání evropských peněz. „V podstatě už to chtějí mít všichni z krku,“ dodal.
Celý pořad Peníze a vliv si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku.
