Ukrajina potichu obnovila černomořskou obilnou trasu
Zatímco přinejmenším celá Evropa pozorně sledovala, jak polští farmáři a dopravci blokují ukrajinskou hranici, Ukrajině se nenápadně zdařil malý zázrak: obnovila hlavní vývozní trasu především pro své obilí přes Černé moře. Stalo se tak přitom v objemu, blížícímu se předválečným hodnotám.
Předehru všichni dobře známe: Počátek plnoformátové ruské války proti Ukrajině znamenal blokádu hlavní vývozní cesty přes Černé moře a přes úžiny do moře Středozemního dál do světa. Světový trh zcela nečekaně přišel o důležité ukrajinské exportní komodity – hlavně o obilí a olejniny. Pro Ukrajinu to zase znamenalo ztrátu mnoha miliard dolarů do státního rozpočtu.
Aby se podařilo zabránit prudkému růstu cen zrna a hladu v Africe, díky prostřednictví OSN a Turecka se podařilo dosáhnout dohody mezi Ruskem a Ukrajinou v rámci tzv. Černomořské obilné iniciativy. Za rok jejího trvání Ukrajina do světa vyvezla asi 33 milionů tun své agrární produkce. Jenže v červenci 2023 Rusko smlouvu jednostranně vypovědělo.
Ukrajina tedy velkou rychlostí zorganizovala dunajskou a také pozemní přepravní trasu pro svou zemědělskou produkci, ale obě tyto varianty se ani kapacitně, ani cenou nemohly černomořské cestě rovnat.
Vejce, drůbež a cukr. Evropská komise navrhuje omezit dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny
Číst článek
Využívání Krymského mostu
Ukrajinská armáda tedy už v srpnu loňského roku oznámila, že otevírá dočasný koridor, jehož bezpečnost bude garantovat sama a který povede pobřežními vodami spřátelených států, jako je třeba Rumunsko a Bulharsko.
Již po pouhém půlroce existence této alternativy bylo jasné, že nová trasa může Ukrajině přinést podstatně víc než předchozí mezinárodní obilná iniciativa a země se v zásadě dostává na stejné, či dokonce vyšší přepravní výkony, než byly ty předválečné.
To ale není všechno. Ukrajině, která v současné době nemá nějaké významnější válečné námořnictvo, se za pomoci vodních dronů podařilo potopit či alespoň poškodit řadu ruských válečných plavidel. Rusové navíc byli nuceni značnou část svého vojenského loďstva, a to jak hladinového, tak ponorkového, přesunout do východní části Černého moře.
A jak uvádí britská kosmická rozvědka, po obnovení americké vojenské pomoci, hlavně dodávek raket většího doletu, Rusové rezignovali na využívání Krymského mostu jakožto zásobovací trasy pro válečné účely. Stručně řečeno to znamená, že válečné snažení Ukrajinců ani zdaleka není tak beznadějné, jak se poslední dobou kdekomu může zdát.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Cesta k usmíření ve slovenské společnosti bude hodně křivolaká
Petr Šabata
Staré novinky o vládě Hamásu
Jan Fingerland
V sadě skví se zmrzlý květ, klimatická katastrofa to na pohled
Apolena Rychlíková
Atentát na Roberta Fica ukazuje, jak nebezpečné je budit nenávist a nenávist zaměňovat za kritiku
Martin Fendrych