Vyšší smysl Vánoc? Přiblížit se božstvu

Vánoce jsou jen jednou z podob oslav zimního slunovratu, tedy momentu, kdy Slunce má vůči rovníku nejmenší vzdálenost od rovníku.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

betlém

Po roce 1989, kdy k nám vtrhly zahraniční firmy, se staly pro většinu lidí Vánoce jen další nákupní příležitostí, jakou jsou jarní či podzimní výprodeje | Foto: Fotobanka Pixabay
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Připadá většinou na 21. prosince a je vítacím ceremoniálem příchodu prodlužujících se dní, které signalizují blížící se jaro. Oslavy kolem tohoto data byly od nepaměti spojeny s rituály.

Ty měly prapůvodně připravit lidskou psychiku na nadsmyslnou dimenzi, abychom se mohli přiblížit v době pohanské duchu rostliny nebo božstvu. Oslavy fungovaly jen jako ukazatelé cest do vyšších pater vědomí, které známe i my, když jsme v opojení, zamilování, ve snu, v nemoci či v okamžicích blížící se smrti, říkají psychologové.

Od Keltů, kteří tu žili hlavně v 6. a 5. století před naším letopočtem, máme zvyk vyvěšování druidského jmelí, které mělo kouzelnou moc a muselo se rituálně sestřelovat právě za zimního slunovratu a zachytit jen levou, kouzelnou rukou.

Ve Starověkém Římě se zase v tyto dny slavily Saturnalie spojené s pitím vína a obdarováváním. Podle juliánského kalendáře připadaly na 17. prosince, po roce 45 našeho letopočtu se slavily až do 23. prosince.

Vyšší smysl Vánoc

Jak to bylo s Vánoci jako s oslavou narození Ježíše Krista, to se přesně neví, ale nejčastěji se uvádí, že poprvé se slavily ve druhém století, ve třetím byly oslavy opuštěny a soustavně se slaví od roku 400. Tehdy je zavedl Jan Zlatoústý a jako den oslav určil 25. prosinec.

Význam slavení Štědrého dne se během doby zvyšoval, jak dokazuje i korunovace Karla Velikého, která proběhla na Štědrý den roku 800. Podobně král Edmund Mučedník byl pomazán na Vánoce 855 a král Vilém Dobyvatel byl korunován na Štědrý den roku 1066.

Ze středověku pochází i tradice obdarovávání, která původně nesloužila pro potěšení blízkých a na památku narození Ježíše, ale proto, aby dárci měli celý rok štěstí. Do rodin se oslavy z kostela přesunuly až v 17.století a dary byly spíše symbolické.

Zdobení vánočních stromků představuje nejmladší tradici a dle kronik se stromky zdobily nejprve na konci středověku v Alsasku. Do Čech se dostal zvyk zdobení jedliček či smrčků až ve 20. letech 19. století stejně jako pojídání kapra.

První stromek v Praze ozdobil režisér Stavovského divadla pan Leibich v roce 1812 a od té doby ho najdeme snad v každé domácnosti. Jen chvíli v 50. letech minulého století byla snaha oslavy narození Ježíše nahradit dědou Mrázem, tedy Ježíšem, který vstoupil do komunistické strany.

Po roce 1989, kdy k nám vtrhly zahraniční firmy, se staly pro většinu lidí Vánoce jen další nákupní příležitostí, jakou jsou jarní či podzimní výprodeje: Místo adventního rozjímání nad způsobem našeho života a symbolických pozorností jsme zahlceni přehršlí dárků. Vyšší smysl Vánoc byl z našich hlav vygumován.

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme