Režiséři si musí uvědomit, jak silná je jejich pozice, říká žena, která pomáhá natáčet intimní scény
Po vlně skandálů #MeToo roste ve filmovém byznysu poptávka po koordinátorech intimity. Jednou z nich je i Katarzyna Szustowová z Polska. Vysvětluje, že mladí herci a herečky nejsou zvyklí režisérům oponovat při natáčení sexuálně explicitních scén. „Prvním úkolem je, aby všichni na place pochopili, co je souhlas a v jakých mocenských strukturách se pohybují,“ říká Szustowová v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Vaše povolání vzniklo teprve před pěti lety. Netflix poprvé využil koordinátora intimity při natáčení seriálu Sex Education v roce 2019. Co přesně je posláním vaší profese?
Koordinátoři intimity mají za úkol pomoci režisérům realizovat umělecké vize za podmínek, ve kterých jsou stoprocentně respektované osobní hranice herců. Jsme mediátoři, kteří pomáhají nastavit vztah a komunikaci mezi herci a režisérem.
Katarzyna Szustowová
Szustowová má dvacetiletou praxi v oblasti kultury. Kromě divadelní akademie ve Varšavě vystudovala také projektový management a coaching. Momentálně pracuje jako koordinátorka intimity u filmu včetně produkcí od Netflixu. V rámci své práce Szustowová dohlíží na bezpečí herců při natáčení sexuálně explicitních scén a pomáhá nastavovat transparentní komunikaci mezi herci a režiséry.
Jak tato mediace vypadá?
Budujeme povědomí o konsentu. To není zas tak běžný pojem, zejména ve východní Evropě. V minulosti jsme používali definici konsentu stanovenou organizací Planned Parenthood.
Ti definovali konsent jako souhlas, který je svobodně daný, zvratný, informovaný, nadšený a konkrétní. Současná definice zahrnuje také to, že má být tělesný a angažovaný.
To je to, co vyžadujeme od herců. Pokud herci nejsou angažovaní, znamená to, že se v jejich myslích děje něco, co potřebuje další péči.
Prvním úkolem je, aby všichni na place pochopili, co je souhlas a v jakých mocenských strukturách se pohybují. Role režiséra byla vždy zásadní. Uvědomujeme si, že zejména ve východní Evropě je režisér považován za gurua nebo za jakéhosi boha.
I proto je důležité, abychom zvládli nastavit pevné struktury co se souhlasu týče. Jedna věc je souhlas, druhá je kontext. Všechny scény mají kontext. Je důležité si pokládat otázky jako: Proč mají být herci nazí? Proč nemohou být oblečení? Jaký je význam téhle specifické scény v rámci celkového děje? Co znamená tento intimní okamžik pro fiktivní postavy? Jak mění intimní scéna vývoj nebo vyprávění celého příběhu?
Režisérům pomáháme vysvětlit, co v rámci jednotlivých scén potřebují. V tomto kontextu je důležité říct, že koordinátoři intimity musí být také odborníky na komunikaci, která by měla být nastavená co nejtransparentněji. V rámci tvůrčího procesu jsou některé věci nejasné, takže někdy není snadné, aby ti, kteří jsou do natáčení zainteresováni, herci a režiséři, byli schopni pojmenovat, jak se v určitých chvílích cítí a co potřebují.
Herce by na place neměla čekat žádná improvizace ani překvapení. Po skončení natáčení je také důležité jim pomoci se s postavou rozloučit, tedy uzavřít celý ten proces natáčení, celý příběh.
Je tam vždy jakýsi smutek, protože herci žijí s jednou postavou několik měsíců a najednou ji musí pustit, a to včetně vztahů, které postava má.
Co si pod tím mohu představit?
Ptáme se herců, jak se v dané roli a scéně cítili a co by bývali chtěli v dané scéně změnit. Takto vyvíjíme proces koordinace intimity. V kreativním světě není zas tak časté si říkat o zpětnou vazbu. I proto se herců ptáme, jak se v rámci celého natáčení cítili. Jejich zpětná vazba je to, na čem stavíme celý proces koordinace intimity.
Za znásilnění a sexuální nátlak dostal bývalý filmový producent Harvey Weinstein 23 let vězení
Číst článek
Jde o nastavení systému podpory a koordinace ve fázi vývoje, během natáčení i postprodukce.
Vždy také myslím na komunitu. Během natáčení intimních scén myslím také na zbytek štábu a na to, jaký vliv může natáčení konkrétních scén mít na ně. Staráme se o pohodlí celého štábu a o to, aby natáčení bylo pro všechny bezpečné. Nejde tedy jen o kreativní, ale i o administrativní proces.
A také je důležité říct, že nejde jen o nahotu a sex, ale také například o natáčení násilných scén. Většinou to dělají kaskadéři, ale pak jsou scény na hraně mezi sexualitou a násilím, které řešíme my. V takových situacích je například potřeba pohlídat, abychom natáčeli v uzavřených prostorách.
Jak vypadá rozhodování ohledně toho, zda bude sexuální scéna simulovaná či nikoliv?
Nesimulovaný sex je v rámci umění nebezpečným. V případě, že to režiséři potřebují, tak se o tom herci musí dozvědět už před castingem.
V tom, zda do toho jít, by měli mít finální slovo herci. Ale jako koordinátoři intimity pracujeme převážně se simulovanými sexuálními scénami, ačkoliv některé artové filmy obsahují skutečný sex. Je jich ale úplný zlomek. Za rok se natáčí tisíce filmů a možná dva z nich obsahují skutečný sex.
Dvě pětiny Čechů si myslí, že za znásilnění může i oběť, uvádí průzkum. Nejčastěji protože koketuje
Číst článek
Zmiňovala jste, že jste v roli určité mediátorky mezi režisérem a herci. Jak probíhá vyjednávání s režiséry, tak aby na herce netlačili?
Především by si režiséři měli uvědomit, že jsou součástí mocenské struktury. Měli by si být vědomi svého silného postavení. Někdy si to uvědomují, někdy ne. Komunikace je často delikátní záležitost. Jako koordinátor intimity potřebujete důvtip a diplomacii. Rozhodně nepomáhá je poučovat, od toho tu nejsme.
Je potřeba brát ohled na to, že jde především o heterosexuální bělochy, kolem pětapadesáti nebo šedesáti let a více. Často nerozumí tomu, v jakém jsou postavení vůči hercům a herečkám, kterým je naopak často mezi dvaceti až pětadvaceti.
Režiséři za sebou mají třeba třicet natáčení a neuvědomují si, co pro ně znamená mít mladou debutující herečku na place. To jsou situace, kdy musíme být chytří, snažit se pochopit prostředí, ze kterého režiséři pochází, a nepoučovat je. Máme na to triky, ale nebudu je vyzrazovat.
Filmový producent Harvey Weinstein byl odsouzen na šestnáct let za znásilnění a násilí na herečkách. Můžete mi to alespoň v obecné rovině nastínit, jak s režiséry a producenty komunikujete, aby se herci a herečky v celém procesu cítili bezpečně?
Musíte být šarmantní. Je to nejlepší strategie. V oboru pracuji už téměř dvacet let. Vystudovala jsem divadelní vědu a divadelní akademii. Jsem specialistkou na komunikaci. Mám tedy k dispozici různé nástroje z těchto oblastí. Je to takový neustálý balet, musíte být něžní a pochopit, že lidé často pocházejí z jiné reality.
Ráda bych také řekla, že jsem se v životě nesetkala s někým, kdo je krutý predátor, který chce lidem ublížit. Chyby se dějou a jsou součástí tvůrčího procesu. Všichni dělají chyby. A otázkou je, zda chceme chyby dělat úmyslně, nebo dělat vše pro to, abychom se jim vyhnuli.
Pokud režiséři pochopí, že určité scény s sebou nesou větší rizika, je proces automaticky bezpečnější.
Ani sexuální výchova nevymýtí predátorské chování. Naučí nás ale mluvit s oběťmi, věří lektorka Konsentu
Číst článek
Nerada používám pojem „safe space“ (bezpečný prostor, pozn. red.), protože si myslím, že bezpečný prostor neexistuje ani ve vašem vlastním domově, když sedíte na pohovce, sledujete Netflix a popíjíte kakao.
Myslím, že si tedy musíme spíš klást otázku, jak vytvořit tvůrčí proces, který bude tvořivou a pestrou výzvou, ale neublíží přitom hercům.
Co pro to mohou udělat samotní herci?
Co se týče herců, tak nejsou zvyklí říkat „ne“. Nejsou zvyklí režisérům oponovat. Vždy začínám citátem Jane Fondové: „Ne je kompletní věta.“ Vždy prohlašuji, že každé „ne“ je pro mě cenné. Když si herci uvědomí, že mohou říci „ne“, už se neptám na nic dalšího.
Potom pracujeme na tom, jak odvyprávět příběh, který režisér chce natočit. Mluvím s oběma stranami o tom, jak můžeme realizovat uměleckou vizi a respektovat u toho hranice herců.
Když herci pochopí, že mohou říci „ne“ a jsou opravdu slyšeni, tak se celý proces změní a je mnohem příjemnější pro všechny.
