Němec: Kunderův úspěch spočívá v mixu literatury a životního osudu. Jeho knihy jsou lidem přístupné
Ve věku 94 let zemřel jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů všech dob - Milan Kundera. Od roku 1975 žil ve Francii a mezi jeho nejznámější romány se řadí Žert, Nesnesitelná lehkost bytí nebo soubor povídek Směšné lásky. V rozhovoru na otázky o Kunderovi odpovídá šéfredaktor literárního měsíčníku Host a nositel ceny Evropské unie za literaturu Jan Němec.
Kundera patřil k výrazným postavám politické oblevy 60. let a také k těm, kterým bylo po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 brzo zakázáno publikovat. Od 80. let psal francouzsky a dlouho nepovoloval překlad svých knih do češtiny.
V posledních dekádách také přestal poskytovat rozhovory médiím. S Českem ale zůstal v kontaktu, v roce 2019 dostal zpátky české občanství. O rok později daroval sbírku svých knih a archiv Moravské zemské knihovně a také konečně povolil překlady svých francouzsky psaných knih do češtiny. Letos se v Brně otevřela jeho knihovna.
Ve věku 94 let zemřel Milan Kundera. Ve světě patřil mezi nejznámější české spisovatele
Číst článek
Jak byste v krátkosti vystihl, v čem byl Milan Kundera a jeho dílo tak mimořádné a čím dokázal oslovit publikum nejenom v Česku?
Myslím, že je to směs několika věcí, jednak jsou jeho knížky poměrně dobře přístupné. Kundera psal průzračným stylem, takže to neklade velké překážky, není to experimentální literatura.
Ale zároveň v případě Milana Kundery nejde jenom o tu literární část, ale i o životní osud a přechod z východního bloku na západ. Odtud také pramení jeho dvojjazyčnost. Takže se nějakým způsobem tady potkaly dějiny, literatura a osobnost Milana Kundery a vzniklo toto poměrně zásadní dílo.
Kunderovo dílo se vrací do Brna. ‚Bude dál žít tam, kde se narodil, v Brnečku,‘ říká jeho manželka Věra
Číst článek
Česká tisková kancelář svůj profil Milana Kundery uvedla slovy, že z budovatelského lyrika se stal cizelérem románu. Ze světel ramp, se stáhl do ústraní. Od rodné češtiny se uchýlil k francouzštině a také z Brna přes Prahu do Paříže, kde žil od poloviny 70. let minulého století. Jaký byl Milan Kundera člověka a jak zvládl tyto změny?
To bych řekl, že je právě trochu součástí tajemství Milana Kundery, on byl v první řadě velmi privátní osoba, takže to, jaký byl člověk, si nechával pro sebe.
A řekl bych, že udělal poměrně dost opatření, abychom to nevěděli. Kundera byl ten typ autora, který chtěl zmizet za svým dílem a řekl bych, že se mu to dost podařilo.
Jednou jsem s ním osobně náhodou telefonoval. Působil na mě velmi vstřícně. Na základě jeho knížek, které jsou dost intelektuální a analytické, jsem míval trochu jiný dojem. Ale v tom telefonu byl velmi milý starý muž. Ale je to jediná má osobní zkušenost s Kunderou, o kterou se můžu podělit.
Polovinu života prožil ve Francii
Milan Kundera začal v 80. letech psát francouzsky. Proč se ani po listopadu 1989 nevrátil k češtině?
Ve Francii žil od roku 1975, vychází to téměř přesně na polovinu jeho života. My z Česka ho stále vnímáme jako emigranta, ale myslím, že jeho vlastní pohled byl trochu jiný, že mu zkrátka ve Francii začal nový život.
A do toho patří i to, že když vás obklopuje neustále jiný jazyk než váš rodný, tak je dost pravděpodobné, že v něm začnete i psát. Například Vladimir Nabokov to měl obdobně s angličtinou a ruštinou.
Vy jste na Facebooku v reakci na zprávu o úmrtí Milana Kundery citoval část Nesnesitelné lehkosti bytí. Je právě tato kniha tím stěžejním dílem, nebo byste vybral jiné?
Myslím, že to tak je. Nesnesitelná lehkost bytí vyšla v roce 1984 a velmi záhy se stala celosvětovým bestsellerem. Je to podobné jako, když dnes vyjde nový román Michela Houellebecqa, tak všichni z kultury cítíme povinnost si to přečíst nebo o tom něco zjistit.
Doba 80. let ještě nebyla tak globální, ale stejně byl Kundera sledovaný na celém světě a Nesnesitelná lehkost bytí byla dílo, které se od něj velmi četlo. A souhlasil bych také s tím, že i z uměleckého hlediska jeden z jeho nejlepších románů.
Rozhovor s Janem Němcem si můžete poslechnout nahoře v audio nahrávce.
