Jev El Niňo vždy způsobí nedostatek vody, musíme omezit lodní dopravu, říká vědec Hollan

Za loňský nedostatek vody v Panamském průplavu může jev El Niňo, nikoliv klimatická změna. Uvedlo to výzkumné konzorcium World Weather Attribution. Jeden z nejvytíženějších průplavů na světě musel kvůli nedostatku vody omezit lodní dopravu, což mělo negativní dopady na celosvětový obchod. „Je potřeba se připravit na to, že lodní doprava půjde jinudy,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Jan Hollan z ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přepravní lodě v Panamském průplavu (foto z roku 2016)

Přepravní lodě v Panamském průplavu (foto z roku 2016) | Foto: Dario Lopez-Mills | Zdroj: ČTK / AP

Co je to vůbec El Niňo a jaký má tento jev dopad na počasí?
Je to jev, kdy je rovníkový Pacifik poblíž Jižní Ameriky anomálně teplý. Mění to chod srážek v široké oblasti na zemi, fakticky v celém Pacifiku, ale projevuje se i v Amazonii, čili v atlantické oblasti a také ve Střední Americe.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s environmentalistou z ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Janem Hollanem

Střídá se se stavem La Niňa, to je zase druhý extrémní stav. To je jev studený u Jižní Ameriky a má zase jiný dopad na srážky třeba v severních Spojených státech.

Také existují neutrální stavy, když Pacifik nemá anomální teplotu hladiny.

V případě El Niňo vždy klesnou srážky v centrální Americe, například v Panamě. Takové nedostatky vody byly už v těch minulých situacích, to byly roky 2015 a 2016 a předtím v letech 1997 a 1998. V  obou případech byla omezená lodní doprava.

El Niňo teď skloňujeme celkem často. Stejně tak často skloňujeme i klimatické změny. Jsou to spojené nádoby, nebo ne?
Zdá se, že tam není veliká souvislost. Ale klimatická změna obecně znamená například větší výpar při vyšších teplotách, takže může být kvůli tomu sucho. Anebo naopak mohou být větší srážky, protože teplejší vzduch udrží více vodní páry.

El Niňo přispívá k oteplení, ale mělo by opadnout. Až skončí, budou odchylky menší, říká meteoroložka

Číst článek

To se projevuje spolu s variabilitou, největší je překlápění hladin a El Niňo, kdy vždy bývají srážky anomálně velké, nebo anomálně malé.

Když se k tomu přidají i vyšší teploty, tak to může situace hodně zhoršovat. Obecně mohou být vyšší srážky při vyšších teplotách atmosféry nebo vyšší výpar.

V tomto případě se ukazuje, že zřejmě ten samotný nárůst globální teplotní anomálie neměl velký dopad na srážky, malý možná ano. Větší dopad měl zřejmě stav El Niňo, srážky skutečně klesly asi o třetinu, podle měření stanic a modelů snad i méně. Místo toho, aby tam bylo něco přes dva metry, napršelo jen metr a tři čtvrtě, což je příliš málo.

Během srážkové sezóny, která je od května do prosince, byly významné srážky jen v listopadu. Klesla tedy hladina v tom velkém jezeře, které musí zásobovat půlku Panamy, i zdymadla, aby mohly vyplout lodě nahoru a dolů. A musí to vydržet až do další deštivé sezóny, která přijde možná v květnu.

Omezit lodní dopravu

A můžeme jako lidstvo s tímto jevem něco dělat? Nebo se zkrátka musíme vždy přizpůsobit, když přijde?
Ty opakované nedostatky vody, když bude stav El Niňo – a tohle nebylo zvlášť veliké – budou nastávat vždy.

Ta studie také zkoumala, zda roste potenciální evapotranspirace, čili kolik vody by se vypařilo z vegetace, kdyby byla dobře zásobovaná. Tam se nezdá být velká závislost.

Zima byla vymknutá. Extrémně teplé měsíce letos přeruší to, že se promění El Niño, očekává hydrolog

Číst článek

Nicméně, ta voda se používá na více účelů, odebírá se i na zavlažování, lidskou spotřebu. Populace přibývá a spotřeba se lidem moc sebrat nedá. To, co se dá udělat, je omezit lodní dopravu, snížit náklady v lodích, aby neměly tak velký ponor a propluly, i když je vody v horním jezeře méně.

Nejjednodušší je tedy ubrat lodní dopravu tak, aby alespoň nějaká mohla fungovat do příští mokré sezóny, která pravděpodobně přijde. Ten stav nastane v létě nebo na podzim prakticky určitě.

Podle studie za nedostatkem vody v Panamského průplavu stojí tedy i rozhodnutí úřadů.  Radši tedy omezily lodní dopravu, než aby musely zavádět příděly pitné vody jako při suchu v letech 2015 a 2016. Jak toto rozhodnutí úřadu vnímáte a jaké problémy sucho v Panamě tedy způsobí?
Je to rozhodnutí správné, protože Panama sice má příjem z lodní dopravy, ale potřebuje také vodu pro sebe. Myslím, že si snad na chvíli může dovolit příjem omezit, lodním dopravcům to ale samozřejmě dělá vrásky.

Panamský průplav by měl znovu plně fungovat příští rok. Musí ale dopomoci srážky

Číst článek

Je to stav, který se bude opakovat, nestane se to naposledy. Za pár let, může to být třeba po osmi letech, přijde zase větší El Niňo a bude se to opakovat. Studie i další dokumenty říkají, že je potřeba se připravit na to, že lodní doprava půjde jinudy.

Anebo, to je to nejrozumnější, snažit se o to, aby lodní doprava nerostla. Aby se věci pokud možno nedopravovaly „skrz“ kontinenty, po oceánech mezi kontinenty, ale aby se více věcí dělalo regionálně.

Nedá se počítat s tím, že by lodní doprava Panamským průplavem mohla do budoucna růst, že by byla spolehlivá a každý rok mohla být tak veliká. Některé roky ano, když je hodně vody. Tam je běžně vody hodně, třeba tři metry srážek za rok, což je obrovské množství.

I to bude ale způsobovat problémy, sesuvy půdy. Problém je, když je moc, i málo vody. To není tak katastrofální z hlediska lidských životů, ale lodní dopravu to bude v každém případě výrazně omezovat.

Letos ji omezí, jak to bude v dalších letech, uvidíme. Je to věc, se kterou se nedá nic dělat.

Štěpán Pokorný, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme