Prvomájový polibek bez rozkvetlé třešně. Na ohrožené tradici poznáváme klimatickou změnu, varují vědci
Leckdo ve svém okolí ve středu marně hledá třešeň vhodnou k prvomájovému polibku. Řada jich není rozkvetlá, jak tato tradice vyžaduje, ale kvůli výkyvům počasí už odkvetlá. Extrémně vysoké teploty v minulých měsících probouzení přírody urychlily a vzhledem ke globálnímu oteplování se to bude dít často. Klimatický zpravodaj Českého rozhlasu zkoumal, jestli by se vyplatilo posunout tradici prvomájového líbání na dřívější datum.
Manželé Jandovi z Ostravska si tradici prvomájového líbání zkrátka posunuli v kalendáři. „Prvního května nic nebude, teď to kvete, teď se budeme líbat, nebudeme čekat. Proč to neudělat dříve,“ shodli se.
Třešně a další kvetoucí stromy kalendář neznají, místo něj se orientují právě podle teplot. A když kvetou dříve, projeví se to na celém přírodním řetězci.
„I u hmyzu a ostatních organismů, které nemají vlastní termoregulaci. Bohužel teploty ovlivňuje i další druhy, které termoregulaci mají, jako třeba ptáky nebo savce. Ti se zase řídí potravní nabídkou,“ upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Dřívější nástup jara znamená podle něj jak větší riziko umrznutí květů, což teď silně pociťují ovocnáři či vinaři, tak i větší spotřebu vody v přírodě. Tím se zvyšuje riziko sucha v další části roku.
Kuba se potýká s nedostatkem paliva. Komunistická vláda kvůli tomu zrušila i velkolepé oslavy 1. máje
Číst článek
To všechno lze vyčíst z toho, co někteří ve středu v praxi zaznamenají, když na 1. máje marně shánějí rozkvetlou třešeň k polibku. „Na něčem hodně viditelném tím poznáváme, co se děje všude okolo nás,“ potvrzuje Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
„Podnebí se mění, protože přibývá skleníkových plynů v atmosféře, a to se projevuje teplejší planetou. Potažmo dřívějším jarem, ale i řadou dalších věcí,“ říká a pokračuje další tradicí, kterou už není možné dodržet:
„Také jsme byli desetiletí naučení, že šeříky mají kvést 9. května, když sovětská armáda přijíždí do Prahy.“
Polibek možná pod lípou
Že ovocné stromy velmi brzo vykvetly, se objevovalo i v minulosti, ale teď do této přirozené proměnlivosti výrazně zasahuje i člověkem způsobená změna klimatu.
„Bohužel variabilita zůstává a to průměrné datum se nám posunulo zhruba o dva až tři týdny více do začátku roku,“ popisuje výsledky dlouhodobého měření Miroslav Trnka.
Ten, kdo stojí na chodníku, nemiluje republiku! Prvomájové průvody v rozhlasovém archivu
Číst článek
Na líbání pod rozkvetlou třešní by do budoucna doporučil jiný den než 1. máj. „Na Českomoravské vrchovině, v těch vyšších partiích, to v květnu ještě v budoucnu půjde. Ale v nížinách, ať v Polabí nebo v oblasti jižní Moravy, určitě ne,“ radí. „Myslím, že budeme muset brát za vděk jakýmkoliv rozkvetlým stromem.“
Arboristé by podle něj mohli zvážit, zda kvůli prvomájové tradici nevysadit ve městech i stromy, které kvetou později.
„Možná se budeme líbat pod rozkvetlými lípami, kdo ví. Jsou polohy a místa a odrůdy, které mohou kvést ještě výrazně později, takže bych to nevzdával a rozhodně bych neřekl, že nikde v Praze nebo v Brně nepokvete prvního května třešeň. Opravdu bude záležet na tom, kde ta třešeň bude a jaký bude charakter počasí do prvního dubna,“ dodává Trnka.
