Amerika vs. TikTok. Soud může blokaci odsunout o roky, upozorňuje novinář

Praha 2. května 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Americký prezident Joe Biden podepsal opatření zaměřené na bezpečnost v oblasti nových technologií, které by mohlo vést k zákazu TikToku v USA, a to už od příštího roku. Toto rozhodnutí se dlouho očekávalo, hodně se o tom psalo a mluvilo. Jak chtějí Spojené státy docílit toho, že zakážou TikTok? 
Není to přímý zákaz. Opatření počítá s tím, že společnost ByteDance, která TikTok vlastní, by musela TikTok odprodat nějaké společnosti, buď americké nebo jiné firmě schválené americkou administrativou. Na sehnání kupce má 9 měsíců a tuto lhůtu americká administrativa může prodloužit o dalších 90 dní, což je dohromady rok. Kdyby k odprodeji nedošlo, aplikace by teoreticky musela zmizet z obchodů pro mobilní aplikace, které ve velkém provozují dvě americké technologické firmy Google a Apple, a to by lidem efektivně znemožnilo přístup k TikToku plus by mu americké společnosti nesměly poskytovat serverovou infrastrukturu, což by taky komplikovalo jakoukoliv činnost na území USA.

Takže když k tomu dojde, tak to automaticky neznamená, že lidem zmizí ikonka a celá aplikace TikTok z mobilů, ale noví uživatelé si ji nebudou moct stáhnout. Co ti stávající? 
O službu v nějakém horizontu přijdou. Ne že by se to nedalo obejít. Aplikaci je možné nainstalovat, i když třeba v daném státě není podporovaná, ale člověk musí překonat nějaké technologické překážky. U něčeho tak masového, jako je sociální síť, to není příliš pravděpodobné. Najdou se uživatelé, kteří to udělají a zvládnou, ale drtivá většina se tím nebude zatěžovat a ze sítě zmizí.

Než zákonné opatření došlo až k prezidentu Bidenovi, tak prošlo oběma komorami Kongresu a kongresmani ho schválili výraznou většinou. Odráží to nějakým způsobem naladění americké společnosti vůči TikToku, který má v USA podle jeho vyjádření kolem 170 milionů uživatelů? 
Tomu, jakým způsobem se americká společnost k zákazu staví, se věnuje organizace Pew Research. Loni v březnu informovala, že v té době tam podpora zákazu byla přibližně poloviční, to znamená polovina dotázaných byla pro zákaz, proti byla pětina a zbytek, asi třetina, neměl názor. To je ale průměr. Pokud bychom se podívali na jednotlivé věkové kategorie, tak mezi lidmi do třicítky byla polovina proti zákazu a s přibývajícím věkem rostla podpora pro zákaz. Do konce loňského roku podpora zákazu klesla na 38%, proti bylo 27%, tedy zase přibližně třetina obyvatelstva. Co se týče amerických uživatelů a uživatelek TikToku, tak ve věku do třiceti let TikTok používá přes 60% lidí, od padesáti už jsou to dvě pětiny a obecně čím jsou lidé starší a čím více konzervativnější, volí republikány, tím TikTok používají méně a častěji ho naopak vidí jako riziko pro národní bezpečnost. Nutno dodat, že když říkám používají, myslím tím sledují videa, protože v USA je tvoří menšina, většina lidí se ně pouze kouká. Čtvrtina dospělých Američanů vyprodukuje na TikToku 98 % dostupných videí z této oblasti. 

Vzpomínám, že snad v Montaně mělo dojít k zákazu TikToku už dřív, tuším, že se to řešilo loni. Jak to, že k zákazu nakonec nedošlo, ale na federální úrovni by to neměl být problém? 
Ještě bych neříkal, že na federální úrovni to není problém, protože nás čeká soudní spor, kde se to bude řešit. Zákaz v Montaně narazil právě na odpor soudu. Soud argumentoval tím, že tento zákaz velmi pravděpodobně porušuje první dodatek americké ústavy, který garantuje svobodu slova, a ta je obecně ve Spojených státech chráněná velmi silně právě proti zásahům ze strany státu. Nemluvě o tom, že v případě Montany ještě hrálo roli, že to, co v legislativě přijme nebo může přijmout jeden stát, je omezené tím, zda rozhodnutí nezasahuje do pravomocí, které má pouze Kongres. 

Ochrana bezpečnosti a soukromí

Co je ten hlavní problém? Zmiňoval jsi bezpečnostní riziko – když víme, že majitel TikToku je čínská firma, tak máme za prokázané, že TikTok ve spolupráci s čínskou vládou zneužívá osobní data svých uživatelů?
Napojení na čínskou vládu se skloňuje hodně často. Mluví se o zákonu o národní bezpečnosti, kdy čínské technologické firmy musí státu poskytovat informace, proto se mluví o teoretickém sledování uživatelů TikToku komunistickou totalitní Čínou. Zaznívá také argument, že komunistická strana by mohla TikTok používat k šíření čínského pohledu na svět, čínské propagandy, prosazovat čínskou cenzuru a obecně ovlivňovat myšlení americké veřejnosti. Ale je to trošku složitější, protože pro systematické zneužívání pro čínskou vládní propagandu chybí přesvědčivé důkazy. Nicméně TikTok má řadu problémů, které se týkají moderace obsahu, protože se tam objevuje i obsah nelegální, a také soukromí uživatelů, protože o nich sbírá hodně citlivých informací.

Argument soukromím, zejména v americkém kontextu, oslabuje skutečnost, že toto dělají i všechny další technologické firmy, mezi které patří i západní sociální sítě jako Facebook, Instagram a Twitter. A americké firmy mají stejně tak povinnost poskytovat informace americkým tajným službám podle zákona, kterými známe pod zkratkou FISA. O skutečném rozsahu jsme se dozvěděli až díky informacím v té době tajným, které vynesl whistleblower Edward Snowden. Rozhodně neplatí, že informace, které sbírají sociální sítě, by nebyly citlivé. Právě naopak. Vypovídají třeba o vašem politickém přesvědčení, zdraví, sexuální orientaci, o tom, s kým a jak často komunikujete, v některých případech i o čem. Ale v případě TikToku ve Spojených státech leží problém spíše v tom, kdo ta data sbírá, než co sbírá. Tomu nakonec odpovídá i požadavek americké administrativy, který nepožaduje bezpodmínečný zákaz TikToku, ale jeho převedení do amerických nebo nějakých prověřených rukou. 

Protože americká strana tedy považuje TikTok za ohrožení pro národní bezpečnost?
Zaznívají tam argumenty propagandou a ona se i na sociálních sítích jako TikTok opravdu objevuje. 

Šířená třeba algoritmy, které jsou na to speciálně upravené? 
Často se mluví o nějakém ďábelském algoritmu, který manipuluje s uživateli na sociálních sítích. Ale pořád musíme mít na zřeteli, že TikTok je primárně reklamní síť, která poskytuje za peníze možnost cílit reklamu na své uživatele a z tohoto pohledu samozřejmě optimalizuje algoritmus na strávený čas. Nemáme žádné důkazy toho, že by záměrně upřednostňovala nějakou formu čínské státní propagandy, což ovšem neznamená, že tam propaganda není. Je tam a nejenom čínská, je tam i propaganda některých teroristických skupin, ruská propaganda, stejně jako různé dezinformace nebo nějaké násilí. Ale to není problém výhradně TikToku, týká se to moderace obsahu na sociálních sítích a potýkají se s tím i ostatní velké sociální sítě. 

Není to totiž úplně snadná otázka, protože to, co jeden stát na světě považuje za nelegální nebo nebezpečný obsah, může být v některých jiných státech v pořádku. A zatímco tyto standardy se mezi jednotlivými státy po celém světě výrazně liší, sociální sítě používají lidé z celého světa, takže vybalancovat tyto rozdíly mezi tím, co jednotlivé země považují za legální, přípustné nebo sociálně správné, je velmi těžké. V tomto kontextu bych ještě chtěl upozornit na to, co v Česku často říká výzkumnice Marie Heřmanová, která se sociálním sítím věnuje. Drtivá většina uživatelů nekonzumuje online politický obsah. Politika tvoří zlomek toho, o co se lidé zajímají. Jako novinářům, kteří se tomu věnujeme často, nebo třeba politikům, kteří primárně řeší politiku, se to může zdát jako hlavní téma na tomto místě, ale v drtivé většině případů to tak není. Proto je představa všemocného algoritmu, který skrytě manipuluje s veřejným míněním, spíš teoretická. 

Říkal jsi, že cílem není nutně zakázat TikTok, ale spíš převést jeho vlastnictví do amerických rukou. Když výkonný ředitel TikToku vypověděl, že se společnost vždy snažila držet data ve státech, tak není to argument pro to vlastnictví neřešit?
Byl tam projekt, který měl za cíl přenést datacentrum TikToku přímo na americkou půdu. Nicméně závěr byl, že i tato ochrana by byla nedostatečná. Je to totiž problém ve chvíli, kdy člověk provozuje nějakou globální technickou infrastrukturu, a nemusíme se bavit jenom o TikToku. Stejná otázka se řešila ve vztahu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kde jsou odlišné standardy pro nakládání s osobními údaji. Když firma má kořeny v jednom státě, tak je těžké úplně striktně se odříznout od dat a odříznout možnost, že na ně někdo v datacentru na druhém konci světa nahlédne. Je to velmi těžko proveditelné a třeba právě ve vztahu mezi Evropskou unií, kde máme GDPR, a Spojenými státy, kde GDPR nemáme, ale zároveň tam za účelem provozu nebo používání velkých technologických nástrojů, které známe ze Spojených států, dochází k přenosu dat. Tato otázka se řeší spíše právně než tím, že by došlo k fyzickému oddělení jednotlivých pracovišť a dat na jednotlivých kontinentech.

Mimochodem Spojené státy řeší otázky, které spolu probíráme, i s ohledem na jinou aplikaci z Číny? Protože TikTok pochopitelně není jediná dostupná aplikace ve Spojených státech. 
TikTok je, nechci říct obětní beránek, protože má spoustu problémů, ale je příkladem všeho špatného, co jako západní společnost vyčítáme různým technickým firmám. Myslím si, že se to po něm sváží i z toho důvodu. S kolegyní Janou Magdoňovou, se kterou děláme pořad Antivirus na Radiožurnálu, jsme před nějakou dobou mluvili o čínských nákupních aplikacích jako třeba Shein nebo Temu, které taky z mobilních telefonů svých uživatelů sbírají plno informací, které mohou být citlivé, jako kde se lidé pohybují, koho mají v kontaktech, co si prohlíží online. Jenomže tyto sledovací praktiky, které kritizujeme, jsou široce rozšířené ne z důvodu, řekněme národně-bezpečnostního sledování, ale používají se pro cílení reklamy, a to argument soukromím a zpracováním dat dost oslabuje, zejména ve Spojených státech, které nemají regulace jako GDPR, takže je tam legální sbírat a prodávat velké množství velmi citlivých informací o uživatelích. Trošku cynicky řečeno ve chvíli, kdy bych byl nějaký zlý stát a chtěl bych informace o tom, co lidi v USA zajímá, kde se pohybují a co dělají, tak si nemusím zakládat vlastní sociální síť, kterou jim vnutím, ale snadno si ta data koupím od plejády data brokerů, kteří s nimi obchodují po celém světě. Dnes už víme, že tato data, kromě toho, že se používají k cílení reklamy, nakupují jednotlivé národní státy po celém světě, demokratické i nedemokratické, které je používají ke sledování jak vlastních občanů, tak cizích. 

Neexistencí GDPR ve Spojených státech jsme se okruhem vrátili k tomu, že toho využívají, respektive zneužívají i jiné komunikační platformy, nejenom TikTok, ale i Facebook, Instagram a tak dále, je to tak?
Ani bych neřekl zneužívají, prostě využívají výrazně volnější právní situace ve Spojených státech. Souvisí to s tím, že v Evropě GDPR máme, ale jeho vymáhání je často velmi bezzubé, zejména k velikým technologickým firmám. Regulátoři v Evropě už se naučili dávat pokuty e-shopům, co špatně informují o cookie lištách a podobně, ale když jde o masivní sběr citlivých informací o tom, co lidi zajímá, o čem komunikují, s kým komunikují, o jejich zdravotním stavu, sexuální orientaci, politickém přesvědčení, tak zatím nejsme úplně schopni to kompletně podchytit.

Říkal jsi, že v Montaně zákaz narazil na rozpor se svobodou projevu, která je velmi silně zakotvená v americké ústavě. Vzpomínám si ale, že když TikTok zakázali spolu s dalšími asi dvěma stovkami aplikací v Indii po roce 2020, tak se hned objevily alternativy. Neznamená to, že ve Spojených státech je taky alternativ spousta a objeví se další řada, takže by zákaz nemusel být tak problematický? 
TikTok je oblíbený. Bavili jsme se o tom, že ve Spojených státech ho používá asi 170 milionů lidí, což není malý počet a ještě ke všemu je to určitá skupina, hlavně mladší lidé do třiceti let. Někteří tam mají velké množství sledujících, někteří jsou zvyklí třeba přijímat zprávy, bavit se s kamarády. 

Někteří to mají jako práci, influenceři...
Je to reklamní síť, takže je řada lidí, kteří tam propagují svoji práci, ale i nějaké obchodní společnosti, vyjadřují se tam ke spoustě věcí, řeší tam různé věci od společenských témat, přes módu až po politiku. Případným zákazem o tuto komunikační platformu přijdou, stejně jako o followery a o prostor, který si tam vybudovali, takže je to určitě zásah do práva přijímat a sdílet informace. Navíc zásah nedopadne na celou společnost rovnoměrně, ale právě na skupinu mladších. Jasně, že alternativy asi existují. Případný zákaz TikToku nepochybně využijí konkurenční sociální sítě k tomu, aby si implementovaly některé funkce, přitáhly další uživatele, ale to ještě nezbytně neznamená, že je to bezproblémové. Pořád je to zásah státu do toho, jak spolu lidé komunikují, je to velmi vrchnostenský silový zásah, a jak jsem říkal, to je něco, na co jsou Spojené státy extrémně citlivé. 

Kongres versus soud 

Nastínil jsi, že nás čeká soud. Avizovala už dotčená firma ByteDance, že bude chtít podnikat nějaké právní kroky, že se asi bude chtít soudit?
Je to tak a myslím, že je to v celku hotové. Informovala o tom agentura Reuters, a myslím, že už to psali v The Wall Street Journal, že společnost nemá v plánu přistoupit na odprodej a bude se bránit všemi dostupnými právními prostředky proti zákazu. V případě, že neuspěje, pravděpodobně ukončí svoji činnost ve Spojených státech, aspoň to tak prezentuje veřejnosti. Nicméně soudní spor, který nás čeká, může reálnou blokaci odsunout i o roky, protože soudy můžou říct, že mají silné podezření, že zákaz je v rozporu s prvním dodatkem ústavy, a v tu chvíli můžou pozastavit platnost nebo účinnost zákona. Odprodej byl nejistý, teď už to vypadá, že je v celku nepravděpodobný. Nakonec koupě sama jako taková nemusí být něco, co konkurenční sociální sítě nebo jiné technické firmy musí nezbytně chtít, protože TikTok začne velmi poškozovat nejistota, která s hrozící blokací souvisí. Inzerenti budou víc zvažovat, zda budou investovat do budování značky právě na této platformě, když mohou o takovou investici třeba za rok přijít. To nahrává americkým firmám, kterým toto nehrozí, protože pro inzerenty i tvůrce obsahu představují bezpečnější prostor. Většina lidí na TikToku konzumuje, menšina, která vytváří většinu obsahu, což je cirka čtvrtina ve Spojených státech, také bude zvažovat, zda-li svůj obsah bude nahrávat někam, kde o něj velmi snadno škrtnutím pera nebo rozhodnutím soudu může přijít. Koneckonců ta technologická firma pořád soutěží na globálním trhu i o špičkové inženýry a programátory a i takoví lidé budou zvažovat zda, budou spojovat svou budoucnost se společností, která do roka může ze Spojených států velmi rychle zmizet. 

Nechci se zeptat blbě, ale na podzim máme prezidentské volby ve Spojených státech. Jak to má velký fanoušek sociálních sítí Donald Trump s TikTokem?
Donald Trump chtěl TikTok v minulosti zakazovat, dnes už je proti zákazu. Asi nebudeme zabředávat do toho, co ho vedlo ke změnám, a je otázka, jestli by vystupoval proti zákazu ve chvíli, kdy by se stal vítězem voleb. To nevíme. Na druhé straně současný prezident Joe Biden zákaz sice podepsal, ale v prezidentské kampani hodlá TikTok dále využívat, protože tam má voliče i voličky. Takže i v tomto ohledu je to rozpolcené a situaci trošku komplikuje i to, že lhůta, po které zákaz bude moci nastoupit, tedy po devíti měsících, vyprší někdy mezi 19. a 20. lednem příštího roku, pokud to správně počítám, kdy má být inaugurovaný nový prezident, který vzejde z letošních voleb. 

České uživatele TikToku asi nejvíc zajímá, jestli se mohou výzvy k zákazu TikToku přelít ze Spojených států přes oceán i do Evropy? Protože v minulosti už jsme slyšeli ve Velké Británii hlasy, které volaly po tom, že by TikTok možná měl být zakázaný i tady.
Evropská unie, teď vede s TikTokem řízení kvůli dodržování pravidel podle nového aktu o digitálních službách, takže už teď je jisté, že obecně prostředí sociálních sítí budou chtít regulovat i jiné státy než jenom USA. Ne nutně nějakým zákazem, ale třeba větším vějířem povinností, které ty platformy budou muset plnit, budou muset reportovat o své činnosti, rychleji stahovat problematický obsah, jejich algoritmy budou do nějaké míry auditované odborníky a tak dále. Nicméně problémy se sociálními sítěmi, o kterých se bavíme, to znamená soukromí a využívání dat, souvisí s tím, že byznys model sociálních sítích je založen na velmi podrobném sledování lidí za účelem reklamy, a je otázka, zda se dá vůbec provozovat v souladu s evropským právem, a vede se o to teď několik poměrně významných právních sporů. Kdyby závěr byl, že nikoli, tak by to mohl být o dost silnější argument pro radikální změnu digitálního prostoru než teoretické úvahy o ničivých dopadech digitální propagandy, pro které nám ještě pořád chybí přesvědčivé důkazy.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize a youtubové kanály CNBC Television, Forbes Breaking News, Times Now LIVE, ABC News, BBC News, C-SPAN, AFP News Agency a Reuters.