„Dnes máme příležitost k oslavám naší rozmanitosti a pokroku, ale i k připomínce, že společně sdílíme odpovědnost vůči této planetě,“ uvedl v úterý generální tajemník OSN Antonio Guterres, když oznámil, že podle propočtů této organizace právě překročila globální populace hranici osmi miliard. Jaké jsou vyhlídky na další desetiletí a unese planeta rostoucí demografickou zátěž?

New York 17:58 15. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jde o rámcový odhad a tento milník mohl být podle OSN dosažen i před několika měsíci až rokem, přičemž další miliarda přibyla na Zemi za zhruba 11 let. Nejvýraznější podíl na této křivce mají země Afriky a jižní Asie a nejlidnatějšími státy jsou Čína a Indie s téměř jednou a půl miliardou obyvatel.

„Dnešní datum je jen symbolické,“ potvrzuje Jitka Rychtaříková z Katedry demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Protože na rozdíl od vyspělých zemí nejsou data například ze subsaharské Afriky úplná a tedy ani přesná. Nicméně můžeme říct, že pokud jde o číslo osmi miliard, toho bylo určitě dosaženo v tomto roce.“

Státy subsaharské Afriky mají momentálně významný podíl na rychlosti zalidňování planety, protože mají vysokou úroveň porodnosti. Průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu je tam dnes 4,6, zatímco celosvětově to je 2,3. V České republice bylo v roce 2021 v průměru 1,8 dětí na jednu ženu v reprodukčním věku.

Další miliarda do roku 2037

Svůj podíl na rychlém nárůstu celosvětové lidské populace má také prodlužující se věk dožití, kvalitnější zdravotní péče a další faktory. Devítimiliardový milník by podle ale prognóz měl přijít „až“ za 15 let, takže tempo růstu se bude postupně zpomalovat.

„Už od 70. let dochází celosvětově ke snižování relativních populačních přírůstků. To znamená, že nedojde k tomu, čeho se všichni obávali v 60. letech a psali tedy o populační bombě nebo o populační explozi. Toho už se opravdu nemusíme obávat,“ uklidňuje profesorka Rychtaříková.

V Česku přibylo v prvním pololetí 9000 obyvatel, počet tak stoupl na 10,526 milionu. Vliv měla migrace

Číst článek

Před půlstoletím bylo tempo populačního růstu vyšší než dvě procenta. Na začátku 70. let kleslo pod dvě, což odpovídá zdvojnásobení populace za 35 let. V současnosti je tato hodnota menší než jedno procento a předpokládá se právě, že do poloviny 80. let 21. století klesne na nulu.

„To bude moment, kdy počet světového obyvatelstva dosáhne zhruba 10,4 miliardy,“ nastiňuje Jitka Rychtaříková střední variantu projekce OSN. Následně by se počet obyvatelstva na světě měl velmi pomalu snižovat. V roce 2100 by mělo na Zemi žít opět pouze 8,3 miliardy obyvatel.

Afrika zestárne, Evropa ‚vymře‘

Je planeta schopna v příštích 80 letech unést takovou zátěž? Jde zejména o to, jaká bude struktura obyvatel, uvažuje demografka.

„V rozvojových zemích je v dnešní době velký podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku. Toto obyvatelstvo zestárne a tyto země, kde nejsou systémy sociálního zabezpečení, budou čelit problému demografického stárnutí,“ pokračuje.

V subsaharské Africe se přitom počet obyvatel podle současného trendu zdvojnásobí, zatímco ve vyspělých zemích se bude podíl obyvatelstva zmenšovat.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít