Naděje dožití v EU je vyšší než před covidem. Premiantem je Španělsko, Česko je s 80 lety uprostřed
Naděje dožití se loni v Evropské unii dostala na vyšší úroveň, než byla před pandemií covidu-19. Ukazují to údaje, které v pátek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejvyšší naději dožití zaznamenávají země v jižní části Evropy, například Španělsko, Itálie či Malta. Nejnižší je pak údaj v Rumunsku, Bulharsku nebo Lotyšsku. Česko, kde se naděje dožití zvýšila, dosahuje lepších výsledků, než další státy východní části Evropské unie.
V souvislosti s pandemií covidu-19 zaznamenala naděje dožití v letech 2020 a 2021 výrazný propad. V roce 2019 tento údaj činil 81,3 roku, v roce 2020 klesl na 80,4 roku a v roce 2021 na 80,1 roku. Od roku 2022 pak začal znovu růst a loni podle prvního odhadu Eurostatu činil 81,5 roku.
Počty nakažených koronavirem jsou vyšší, než evidujeme. Situace ale není vážná, uklidňuje lékařka
Číst článek
Zlepšení ve srovnání s rokem 2019 zaznamenalo loni 18 unijních států, v šesti zemích však naděje dožití stále nedosáhla úrovně z roku 2019. Jedná se o Německo, Estonsko, Řecko, Rakousko, Nizozemsko a Finsko.
V Česku loni naděje dožití dosáhla rovných 80 let, což je zhruba o devět měsíců více než v roce 2019. Česko v Evropské unii nepatří ani mezi premianty, ani mezi státy s nejhorší statistikou.
Nejvyšší naději dožití má Španělsko s 84 roky, následují Itálie a Malta. Pod 77 lety je naděje dožití v Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku a Maďarsku.
Naděje dožití je statistický odhad věku, kterého se v průměru mohou dožít lidé narození v jistém roce. Vypočítává se s ohledem na úmrtnost a její strukturu v daném roce.
Údaj ovlivňuje velký počet faktorů, od stavu ekonomiky přes kriminalitu a životní prostředí až například po kvalitu zdravotnické péče. V letech 2020 a 2021 však na tento údaj v EU i v dalších částech světa měla velký vliv pandemie covidu-19.
