Pacienti si stále více všímají nežádoucích účinků léků. Lékový ústav loni evidoval skoro 3800 stížností
Češi si stále víc všímají účinků léků, hlavně těch nežádoucích. Státní ústav pro kontrolu léčiv za loňský rok eviduje téměř 3800 upozornění na možné nežádoucí účinky. Je to víc než dvojnásobek toho, co před devíti lety. Nejčastěji lidé hlásí problémy po očkování, nežádoucí účinky vakcíny ale lékaři potvrdí jen u části z nich.
„Mně jednou předepsal lékař antibiotika, u kterých se projevily vedlejší účinky. Poměrně rychle jsem se osypal, měl jsem pak vyrážku po celém těle, měl jsem horečky a musel jsem být hospitalizován a muselo se to řešit v nemocnici," vypráví Radiožurnálu o svých zkušenostech sedmadvacetiletý Jakub.
Planých neštovic letos ubývá. ‚Nenechávejte děti úmyslně nakazit,‘ upozorňují lékaři
Číst článek
Právě antibiotika jsou jednou ze skupin léků, které vyvolávají nežádoucí účinky nejčastěji, a to i kvůli špatné indikaci. Pacienti pak s problémy míří nejenom k lékaři, ale i do lékáren.
„Když už pacient přijde nahlásit do lékárny nežádoucí účinek, většinou je to se slovy, že ten lék užívat nemůže, protože mu nedělá dobře. Většinou jde o nějaké výraznější nežádoucí účinky typu kopřivky, vyrážky nebo například výrazných zažívacích potíží," popisuje mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.
I tady platí přímá úměra - čím vyšší spotřeba léků, tím víc hlášených nežádoucích účinků. Kromě antibiotik se to týká třeba i léků na bolest.
„Vzhledem k tomu, že pacienti užívají nejčastěji léky na bolest, nějaké steroidní antirevmatika, a případně na teplotu, tak já bych si troufal tvrdit, že úplně nejčastější skupinou jsou právě tyhle léky," doplňuje lékař Zdeněk Zíma.
Vůbec nejvíc hlášení ale Státní ústav pro kontrolu léčiv eviduje u vakcín. Zájem o jejich bezpečnost je v Česku v porovnání s ostatními zeměmi výjimečný.
Záměna očekávané reakce za nežádoucí účinek
„V České republice tvoří hlášení nežádoucích účinků vakcín čtvrtinu všech hlášení, kdežto v Evropě, je průměr 5 %. Téměř 30 % nežádoucích účinků vakcín hlásili pacienti a pouze 19 % z nich bylo potvrzeno lékařem," vysvětluje mluvčí lékového ústavu Hana Šindelářová.
Právě očkování má velký podíl na tom, že hlášení jdou nejčastěji z ordinací pediatrů. Lidé ale někdy zaměňují očekávanou reakci za nežádoucí účinek.
Nemocnice nejsou připravené na požár či terorismus, varují odborníci. Ministerstvo nesouhlasí
Číst článek
„Každá vakcína má za úkol způsobit reakci imunitního systému. Reakci, kterou téměř u všech očekávám je zarudnutí, otok toho místa a celková teplota. Nežádoucí účinky jsou vystupňované reakce na očkování, to znamená vysoká teplota, která přesahuje 38 či 39 stupňů," upozorňuje dětský lékař Zdeněk Zíma.
Nežádoucí nebo vedlejší účinek se může projevit u každého léku, ne vždy je ale nutné to hlásit lékaři. Záleží na závažnosti, tu pacient může zjistit v příbalovém letáku.
„Pokud je to něco, co ohrozí jeho zdravotní stav, velmi ho omezí a zjistí, že to v příbalovém letáku není, anebo je to velmi vzácné a způsobí mu to nežádoucí účinek, tak by to měl hlásit svému lékaři,“ připomíná Hana Šindelářová.
Informace o nežádoucích účincích Státní ústav pro kontrolu léčiv nejdříve prověří a pak posílá ostatním unijním státům. Když se rizika prokážou, může dojít k zákazu léku.
„Což se stalo například u jednoho přípravku, u kterého bylo prokázáno, že způsobuje závažné alergické reakce, a proto mu byla zrušena registrace, to znamená, že už se nesmí používat," dodává Šindelářová.
U pětiny hlášení loni vedl nežádoucí účinek k hospitalizaci, u tří procent k úmrtí. V takových případech ale nemusí na vině lék, jako spíš vážný zdravotní stav pacienta.
