Neschopností bojovat s inflací se vzdalujeme západní Evropě, upozorňuje před stávkou odborů Středula
„Stávka v pondělí 27. listopadu bude a nic ji neodvrátí,“ tvrdí odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů. Z 31 svazů se jí údajně zúčastní deset, mezi nimi i odbory dopravy, kovo, školské, úřednické nebo zdravotnické. Zapojí se asi polovina odborářů, tedy něco kolem 140 tisíc. „Stávkovat bude například více než padesát procent škol,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu předseda konfederace Josef Středula.
Je už v tuto chvíli jasné, jak dlouhá stávka v pondělí bude a jak bude vypadat? Nebo si to v podstatě každé pracoviště určí samo?
Situace je jiná. Primárně se jedná o den protestů s tím, že každý zvolí protest, který může v rámci své působnosti udělat. Někteří například stávkovat nemohou, takže zvolí jinou formu. Stávka ale není tím jediným. Záleží na aktuální situaci - těch, kteří skutečně stávkovat budou, to znamená přeruší práci, bude poměrně hodně.
„Vláda neřeší problémy ve společnosti, ale jen koaliční shodu,“ říká Josef Středula v rozhovoru s Věrou Štechrovou pro Radiožurnál
Co to znamená? Kolik to bude zhruba lidí?
My v tuto chvíli neznáme počty.
Tak jak víte, že jich bude poměrně hodně?
Například to vypadá, že více než padesát procent škol bude stávkovat. A bude to celodenní stávka. Stávka, která bude mít podobný charakter, bude také v některých částech odborového svazu dopravy nebo odborového svazu státních orgánů a organizací, tedy veřejné správy.
Třeba v průmyslu půjde o jednohodinové stávky a to včetně subjektu, který není součástí českomoravské konfederace, což jsou odboráři ze Škoda Auto. Ti budou mít dvouhodinovou stávku. A připojují se další a další.
Například odborový svaz dopravy se připojí symbolicky. Co to znamená?
Protože v případě působnosti odborového svazu dopravy stávka fakticky může být buďto jen dvanáctihodinová nebo dvacetičtyřhodinová. V této chvíli se připojí například tím, že dají najevo, že jsou v souladu s požadavky, které máme a které budeme ten den prosazovat.
Učitelé, řidiči autobusů i úředníci. ‚Stávkovat bude polovina odborářů, nic to neodvrátí,‘ tvrdí Středula
Číst článek
Takže to svazy opravdu nechávají na jednotlivých členech, jak jsem říkala?
Řeší to odborové organizace. Není to tak, že by každému členu dávaly možnost, ale dohodnou se přímo v příslušné odborové organizaci a na základě té dohody se k tomu připojí tak, jak jim to vyhovuje.
Další viditelná akce bude probíhat od 12.30, kdy začne pochod z Palachova náměstí v Praze před Rudolfinem na Malostranské náměstí, kde od jedné do přibližně druhé hodiny proběhne společná demonstrace s Asociací samostatných odborů.
Ekonomika v deflaci
Jako důvody stávky uvádíte podobu vládního konsolidačního balíčku, chystané zvyšování důchodového věku, vysoké ceny energií, nezvyšování platů ve veřejném sektoru a vysokou inflaci. Inflace klesá několikátý měsíc v řadě, případné zvýšení důchodového věku je ve fázi předběžného návrhu a netýká se lidí nad padesát let, ceny energií jsou nižší než loni a jejich cena je hodně individuální, o konsolidačním balíčku jste jednali s vládou a dosáhli některých ústupků. Proč tedy je ta stávka zrovna teď?
Když hovoříme o inflaci, ta bude na konci příštího roku přibližně přesahovat 40 procent ve srovnání s rokem 2021. Obrovská, destruující, ničící úspory…
Inflace na konci příštího roku 40 procent? Česká národní banka mluví o dvouprocentní inflaci. Můžete to vysvětlit?
Od roku 2021 bude tato kumulovaná inflace přibližně 40 procent.
Unijní ekonomika ve třetím čtvrtletí stagnovala, Česko si vedlo nejhůř z Visegrádské skupiny
Číst článek
A proč to srovnáváte právě s rokem 2021?
Protože předtím byly nízké nárůsty, co se týká inflace. V roce 2021 byl první rok, kdy začala stoupat, v roce 2022 byla přes 15 procent, v roce 2023 bude kolem 11 procent a v roce 2024 bude inflace podle našich odhadů pět až šest procent.
Teď už postupně klesá.
A to znamená, že klesají ceny? Nikoli. Jenom cenový růst má menší dynamiku, takže ceny rostou dále. A jde o vysoké ceny, které už byly, a vláda s tím nic nedělala.
To je přesně dopad toho, že lidé mají snížený příjem, nenakupují a ekonomika sedmnáctý měsíc po sobě vykazuje velmi problematické znaky v souvislosti se sníženou spotřebou. To znamená, že ekonomika je v této chvíli v deflaci, což je velmi vážný problém. Výsledek toho může být, že toto může být na hodně dlouhou dobu.
Lidem klesly příjmy, v průmyslu kolem jedenácti procent a ve veřejné správě kolem patnácti, příští rok přijde další pokles reálných příjmů až kolem devatenácti procent. To jsou vážné věci. My se od západní Evropy oddalujeme, ne že bychom se přibližovali, díky neschopnosti bojovat s inflací.
‚Vláda neřeší problémy‘
Vy zároveň voláte po zvýšení platů. To by ale mohlo přinést znovu nárůst inflace, tak to nejde úplně dohromady.
Nárůst platů rozhodně žádný nárůst inflace nepřinese.
Rektor VŠE Dvořák: Odbory musí vycházet ze situace konkrétních podniků. Mzdy se nedají zvyšovat plošně
Číst článek
Může zvýšit spotřebu, ta může zvýšit inflaci.
Co se týká nárůstu, tak v této chvíli je reálný pokles. To znamená, že mzdy i platy jsou zásadně protiinflační. Pokud nedosáhnou určitých hodnot a vláda nevyužije například zákonu o cenách, což může - tedy že začne konečně řešit přemrštěné marže, které jsou u řady výrobků. Pokud to udělá, výsledkem toho nemusí být žádný problém, co se týká inflace.
Jinak máme problém daleko větší, to znamená, že ekonomika nebude dál růst, a to bude ještě větší problém. V tuto chvíli musíme investovat do lidí, protože HDP drží více než z 50 procent spotřeba obyvatel, která teď zásadním způsobem klesá právě kvůli opatřením, která vláda přijala.
A máte na vládu nějaké konkrétní požadavky, anebo chcete stávkou jen ukázat nespokojenost?
Dlouhodobě dáváme jasně najevo, jaké jsou naše požadavky, ať už jsou v konsolidačním balíčku, tak v oblasti státního rozpočtu. Předložili jsme komplexní návrhy spolu se zaměstnavateli, těch bylo devět, historicky to bylo úplně poprvé. Vláda místo toho, aby je vzala a podpořila, tak z nich vzala dva a půl z devíti společných bodů.
Tady nedochází k tomu, že by vláda vedla tento typ dialogu. Vláda neřeší to, jaký problém je skutečně ve společnosti, ale pouze to, jestli má koaliční shodu, a to si myslím, že je opravdu hodně málo.
Máte pocit, že ty problémy, které popisujete, začaly s touto vládou?
Ne, my velice objektivně říkáme, že se na tom problému podílely vlády obě.
Ale za minulé vlády ANO a ČSSD jste nestávkovali.
Zaprvé to v covidu nebylo možné, zadruhé je nutno říct, že bez ODS by minulá vláda nebyla schopná prosadit například zrušení superhrubé mzdy nebo snížení majetkových daní. To nebylo možné. Tam byl první obrovský problém, který znamená dnes až 180 miliard korun.
Současná vláda k tomu přilila dalších 50 miliard, takže jsme se dostali až na 250 miliard systémového dluhu. Teď chtějí, aby to zaplatili lidé, kteří za to nemohou? Nebylo by lepší a férovější otevřít debatu o daňovém systému? My si myslíme, že ano.
