Fico vnímá ‚nevládky‘ jako konkurenci v boji o moc, podle novely je bude smět zrušit, hodnotí politolog

Slovenský parlament v úterý schválil v prvním čtení novelu, podle které by nevládní organizace financované ze zahraničí měly na tento fakt odkazovat už ve svém názvu, být tedy organizacemi se zahraniční podporou. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že je to v rozporu s unijním právem. „Není to v souladu s tím, jak by to mělo být v demokratické společnosti v právním státě,“ říká pro Český rozhlas Plus slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.

Rozhovor Bratislava/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenský premiér Robert Fico (Smer)

Slovenský parlament v úterý schválil v prvním čtení novelu, podle které by nevládní organizace financované ze zahraničí měly na tento fakt odkazovat už ve svém názvu a měly by nést označení organizace se zahraniční podporou | Zdroj: TASR / Profimedia

Jaký smysl má mít podle předkladatelů Slovenské národní strany tato legislativní úprava?
To je dobrá otázka. Mimochodem to, jak Robert Fico hodnotí činnost mimovládních organizací, dává dobrou představu o tom, jak vnímá občanský sektor. On občanský sektor vnímá jako nějakou konkurenci v boji o moc, což tak samozřejmě není.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor se slovenským politologem Grigorijem Mesežnikovem

Některé události, co se na Slovensku odehrály v posledních letech, připisuje občanskému sektoru. Je přesvědčený, že jeho odchod z vlády v roce 2018 je výsledkem činnosti mimovládních organizací. Slovenská národní strana má takovou obsesi, považuje většinu mimovládních organizací za nějaké cizí agenty.

Nezávislé organizace vyvíjejí samostatné aktivity, jsou kritické vůči politikům, vůči politikám vlády a podle nich plní agresivní zadání ze zahraničí. Andrej Danko (SNS) stále obviňuje zástupce jednotlivých nevládních organizací, že berou peníze ze zahraničí, berou peníze ze Spojených států, takže smyslem toho, co se momentálně odehrává, je vlastně omezit prostor pro nevládní organizace a zároveň i jejich skandalizace.

Fico se chce zbavit ‚politických mimovládek‘. Zákon by slovenské vládě umožnil rušit nevládní organizace

Číst článek

Slovenská pobočka organizace Amnesty International označila ten návrh za útok na občanskou společnost. Komentují tu zmíněnou předlohu i zástupci jiných „nevládek“, kterých by se mohla týkat? Mají s tím problém?
Ano, samozřejmě. Tento návrh byl sice do druhého čtení schválený v úterý, ale jeho obrysy, jeho podoba byla známa už dříve. Takže mimovládní organizace rozvinuly kampaň proti tomuto zákonu, samozřejmě se o tom diskutuje.

Před několika dny bylo zasedání rady vlády pro mimovládní organizace, nevládní neziskové organizace a součástí toho je poradní orgán vlády, Komora mimovládních organizací. Ta to samozřejmě zkritizovala a nedoporučila schválit. Teď je to předmětem diskuzí a samozřejmě o tom diskutují i média.

V úterý vydala slovenská pobočka organizace Amnesty International prohlášení, ale v předchozích dnech se k obsahu toho zákona vyjadřovalo více zástupců různých mimovládních organizací.

Samozřejmě tento zákon není moc v souladu s představami o tom, jak by měly mimovládní organizace působit v demokratické společnosti v právním státě. Takže momentálně bude probíhat boj o podobu v tom druhém čtení.

Na to jsem se chtěla zeptat, jestli má ta podoba daného zákona výraznější dopad na dotčené „nevládky“, kromě tedy toho, že by musely nést ten název.
Ano, zvyšuje to administrativní náročnost. Vláda se snaží vytvořit dojem, že jsou mimovládní organizace netransparentní a že tu vůbec nejsou informace o tom, „za jaké peníze“ pracují a co dělají.

‚Je podložené, že Země je kulatá?‘ tázal se dezinformátor, který může vést telerozhlas Slovenska

Číst článek

Pokud tedy novela projde v této podobě, v jaké byla schválena v parlamentu v prvním čtení, tak každá mimovládní organizace, kterých je na Slovensko hodně – jsou i menší organizace, jsou občanská sdružení, neinvestiční fondy, nadace – budou muset každý rok předkládat výroční zprávu.

Momentálně je to povinnost pouze pro nadace, to znamená pro silnější organizace, které mají prostředky na to, aby to administrativně zvládly.

Představte si nějaké menší občanské sdružení s počtem členů v jednotkách nebo desítkách. Pro takové organizace je to samozřejmě administrativně náročné.

Novela navíc počítá s možností, že ministerstvo vnitra přijde v případě zjištění nějakých nedostatků v činnosti této organizace a bude mít možnost ji zrušit.

Při takovém nastavení vlády, která považuje mimovládní organizace za nepřítele, se pravděpodobnost toho, že se něco takového bude dít, podle mě zvýší.

Věra Štechrová, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme