Po smrti Navalného je zřejmé, čeho je ruský režim schopný, říká právník politického vězně
Komunální politik Alexej Gorinov byl prvním Rusem, kterého soud poslal do vězení za „šíření falešných informací o ruské armádě“. Dostal sedm let za mřížemi v jednom z nejtvrdších vězení v Rusku. „Čekají, než mu bude nejhůř a pak mu poskytnou základní zdravotní péči. Zároveň ho ale nadále mučí. Udržují ho v jakémsi limbu mezi životem a smrtí,“ říká jeho právník Denis Šedov v exkluzivním rozhovoru pro server iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Alexej Gorinov, ruský právník a městský zastupitel v Moskvě, byl kvůli svému nesouhlasu s válkou jedním z prvních uvězněných Rusů poté, co Rusové zaútočili na Ukrajinu. Jaký význam mělo jeho uvěznění v době, kdy začínala válka?
Za prvé to ukázalo, že to Kreml myslí vážně, že pokud budete nazývat válku válkou a pokud budete nahlas hlásat, že s invazí nesouhlasíte, tak opravdu skončíte ve vězení, že se s vámi nikdo mazat nebude.
Denis Šedov
Denis Šedov je ruský právník pracující pro sdružení ruských nevládních neziskových organizací Memorial. Věnují se dokumentaci politických represí a ochraně lidských práv v Rusku.
V roce 2022 skončilo ve vězení mnoho lidí, kteří s válkou nesouhlasili, kteří byli solidární s Ukrajinou a tak dál. Na rozdíl od předešlých let začaly ruské autority být kreativní s tím, na jaké zákony se při zatýkání odkazují. Lidé byli často souzeni za terorismus. To se předtím nedělo.
Je to chytré, protože když někoho zatknete pouze za to, že nesouhlasí s válkou, nebo pomlouvají Kreml, tak vás společnost může nařknout z cenzury, ale když řeknete, že tento člověk páchá, nebo je podezřelý z páchání terorismu, tak si řeknete: „Aha, tak to asi bude vážné“.
Také zabráníte tomu, aby si široká veřejnost řekla, že jde o dalšího politického vězně. Když je jejich zadržení podmíněné terorismem, tak to lidé spíše schválí, protože jde o otázku bezpečnosti.
Čím přesně pobouřil Gorinov autority? Přeci jen to byl politik, který byl součástí ruského politického systému. Jak se stalo že se ze zastupitele stal terorista?
Ano, byl to lokální politik. Byl členem městské rady jedné z moskevských čtvrtí. Tři lidé z vedení této městské částky byli, stejně jako Gorinov, zatčení kvůli tomu, že nesouhlasili s invazí. Oběma se ale podařilo zemi opustit. Gorinov v Rusku zůstal.
Ještě předtím, než začala válka na Ukrajině, byl dost otevřený ve svých politických názorech. Například při anexi Krymu organizoval demonstrace a z pozice radního pomáhal lidem, kteří čelili detenci kvůli tomu, že se účastnili různých protestů.
„Musíme si přiznat, že válka je válka. To nejmenší, co můžeme udělat, je říkat věci tak, jak skutečně jsou.“
Alexej Gorinov
Dělal vlastně podobnou práci, jako děláme my teď, tedy pomáhal lidem, kteří čelili represím kvůli svým politickým názorům.
A když začala válka, účastnil se schůze na radnici, kde se řešily městské aktivity pro děti. Tam si Gorinov vzal slovo a řekl, že neví, jak má organizovat akce pro děti v Moskvě, když děti na Ukrajině pozorují, jak jim Rusové bombardují domovy.
Vyzval své kolegy k minutě ticha za oběti války a také nazval válku válkou a ne „speciální vojenskou operací“, což bylo v té době zakázané. Ono je to zakázané i teď, ale čím dál tím víc ruských politiků používá slovo „válka“. V té době to bylo nemyslitelné.
Trvalo to měsíc, než ho policie zadržela. V celém Rusku existují snad jen dva rozsudky, kde stojí, že byl dotyčný odsouzen za to, že nazval válku válkou. Gorinov je jeden z nich. Dostal za to sedm let za mřížemi. Poté, co jsme podali odvolání, mu byl trest snížen o jeden měsíc na šest let a jedenáct měsíců.
Jenže minulé září musel znovu před soud kvůli dalšímu podezření ze páchání trestného činu. Šlo o to, že se údajně ve vězeňské nemocnici bavil s dalšími vězni o válce na Ukrajině a výbuchu krymského mostu.
Konverzaci, kterou měl s dalšími vězni, stráž nahrála a teď ji zkoumají jazykoví analytici, ale jsou to samozřejmě prokremelští analytici, takže je celkem jasné, co bude výsledkem. V tomto případě mu hrozí dalších pět let vězení. To soudní řízení však stále běží a my čekáme na výsledek.
Ze soudního spisu Gorinova je zcela jasné, že je jeho případ úplně smyšlený. Po dvou letech války se však ruské autority už naučily psát rozsudky a policejní zprávy tak, že z nich není úplně jasné, zda se dotyčný opravdu nedopustil něčeho, co by i podle západních měřítek bylo považované za trestné.
V případě Gorinova to tak ale nebylo a z celého jeho případu je zjevné, že ho prostě chtěli odstranit, aby nemohl mít jakýkoliv vliv na veřejné mínění.
Byl jste u soudního řízení?
Ne. Případem Gorinova se nás zabývá několik. K soudu chodí ti, kteří žijí v Rusku, ti ho také mohou navštěvovat ve vězení. Tito právníci se ale nemohou vyjadřovat do médií, protože by to mohlo ublížit jednak jim a také Alexeji Gorinovovi. Já na případu pracuji ze zahraničí, ale s právníky v Rusku jsme v úzkém každodenním kontaktu.
V Rusku je téměř 700 věznic. Často jde o bývalé gulagy. V jakých podmínkách žije Gorinov?
Mezi ruskými věznicemi jsou velké rozdíly, ale pro politické vězně platí vždy dost podobné podmínky.
Studenti napsali u garáží v Rusku Smrt režimu. Vojenský soud je poslal na několik let do vězení
Číst článek
Například neexistuje, že by u sebe měli mobilní telefon, což u jiných vězňů nevadí. Političtí vězni jsou také pod neustálou kontrolou. Jsou v cele sami, aby se nemohli s nikým bavit, protože by hrozilo, že budou šířit své politické názory.
Gorinov strávil téměř rok věznici ve městě Pokrov ve Vladimirské oblasti. Je to jedna z nejhorších věznic v Rusku. Byl tam v jednu dobu uvězněn také Alexej Navalnyj, který často popisoval, jak děsivé to tam je.
V létě je ve věznici velké vlhko a v zimě je tam obrovská zima. To je pro Alexeje Gorinova, který není zcela zdravý, dost náročné. Před několika lety přišel o část levé plíce a podmínky ve věznici v Pokrově ho skoro zabily.
I proto vznikla kampaň na podporu jeho zdraví. Lidé posílali dopisy jak jemu, tak politikům, aby mu poskytli zdravotní péči. To zafungovalo, dostal se do vězeňské nemocnice, kde byly trochu lepší podmínky.
Právě tam řešil s dalšími vězni Kerčský most, z čehož vyplynula další žaloba. V nemocnici byl zhruba dva měsíce a posléze se vrátil do Pokrova. Tam se z nějakého důvodu, který doposud nikdo nezná, dostal na seznam lidí, kteří se snaží o útěk, ačkoliv se o nic takového nesnažil.
Každopádně to mělo za důsledek, že ho musí každé dvě hodiny kontrolovat stráž a to i v noci. Každé dvě hodiny ho vzbudí a Alexej Gorinov musí na kameru říct, že se jmenuje Alexej Gorinov a že se nachází ve vězení.
Toto musí Gorinov podstupovat do dnešního dne. Tedy více než rok už nespal více než dvě hodiny v kuse. Je to forma mučení.
Během podzimu 2023 se jednou stalo, že byl tak moc rozespalý, že to nebyl schopný srozumitelně odříkat na kameru, jak se jmenuje a že je stále ve vězení. Kvůli tomu dostal další trest. Byl umístěn do vězení uvnitř vězení – cely tak malé, že se tam skoro nevešel.
Byla tam hrozná zima a bylo tam vlhko. Tam strávil 48 dní. Poté se mu zhoršil zdravotní stav a během jedné návštěvy právníka Gorinov zkolaboval.
Když jsme požádali věznici, aby mu poskytla péči, tak Gorinov na dva týdny zmizel. Přestal psát a z věznice jsme nedostali jedinou zprávu o tom, co se s ním děje. Bylo to ve stejnou dobu, kdy také zmizel Alexej Navalnyj.
Poté jsme zjistili, že je znovu v nemocnici.
To skoro zní tak, že ho neustále drží na sklonku života a smrti.
Ano, je to tak. Čekají, než mu bude nejhůř a pak mu poskytnou základní zdravotní péči. Zároveň ho ale nadále mučí. Udržují ho v jakémsi limbu mezi životem a smrtí.
Po poslední návštěvě nemocnice byl umístěn na další seznam, tentokrát osob, které se pokouší spáchat sebevraždu. V té době mně Alexej Gorinov napsal dopis, kde mě prosil, abych dal veřejnosti vědět, že má rád svůj život a že umřít nechce. Vzkazoval, že chce, aby lidé věděli, že pokud se mu něco stane, tak do nebylo jeho vlastním dočiněním.
Jak jednoduché je se s ním spojit? Jsou dopisy, které si posíláte, cenzurované?
Je několik způsobů, jak s ním zůstat v kontaktu Jeho manželka a syn ho smí jednou za několik měsíců navštívit. Ale například na podzim se stalo, že jeho manželka měla naplánovanou a sjednanou schůzku ve vězení. Když tam však dorazila, tak jí na místě řekli, že ho nemůže vidět.
Jeho právníci ho také mohou navštívit. Snaží se ho vidět alespoň dvakrát do měsíce. Pro politické vězně je extrémně důležité, aby za nimi někdo chodil co nejčastěji, protože jsou jinak úplně sami. V případě Gorinova a také Alexeje Navalného to byl také jediný způsob, jak zjistit jejich zdravotní stav.
Co se dopisů týče, tak nikdy nemáte záruku, že se k němu dostanou, je to dost o náhodě. Když jich ale napíšete deset, tak šance, že alespoň jeden dostane, je velká.
Nevíme, jak moc je cenzurují. Do některých věznic se dají dokonce zaslat i online dopisy. Řada lidsko-právních organizací umožňuje lidem jak v Rusku, tak v zahraničí posílat dopisy politickým vězňům. Přeloží je pak do ruštiny a zašlou do věznice.
A Gorinov se snaží lidem odepisovat. Chtěl bych opravdu podpořit lidi, aby tyto dopisy psali, protože lidé jako Gorinov jsou ve vězení úplně sami, často to jsou týdny, někdy i měsíce, kdy nepřijdou do kontaktu s nikým kromě stráže. Je hrozně jednoduché začít ztrácet naději a kontakt se světem. Dopisy mohou opravdu hodně pomoci.
Obzvlášť po smrti Alexeje Navalného je zřejmé, čeho je ruský režim schopný. Političtí vězni v Rusku jsou zajatci státu a autority si s nimi mohou dělat, co chtějí.
Udržují je na sklonku života a smrti. Lidí, jako je Gorinov, je v současné době celá řada. Minulý měsíc jsme dělali seznam politických vězňů v ruských vězeních, jejichž zdravotní stav je kritický. Dostali jsme se k 70 jménům, a to byli jen ti, o kterých víme my. Je jich pravděpodobně mnohem více.
Když o nich budeme psát a mluvit, zvedneme tím pomyslnou cenu jejich životů. To je důležité, protože pro ruské autority je pak nákladnější a rizikovější je nechat zemřít. Hrozí, že to vzbudí protesty, mediální výstupy a tak dál. To Kreml nechce.
A také to pomáhá jim zajistit důstojnější podmínky. Například díky kampani několika neziskových organizací se o Gorinovovi dozvěděla jedna lokální politička. Rozhodla se, že Gorinova ve vězení minulou zimu navštíví. Před její návštěvou umístila vězeňská stráž do jeho pokoje topení a nechala ho zapnuté zhruba čtyři hodiny. To mu neskutečně pomohlo.
Jsou to malé věci, ale v tom zoufalství mohou opravdu hodně pomoci.
