Je čas přehodnotit západní politiku vůči Gruzii, píše ústavní právník z Tbilisi uprostřed protestů
Protesty proti gruzínské vládě, která prosazuje kontroverzní zákon o zahraničních agentech, pokračují. Policie proti demonstrantům celou noc na čtvrtek zasahovala vodními děly a slzným plynem, Rádio svobodná Evropa (RFE) píše o 15 zraněných, alespoň dvou zadržených a použití gumových projektilů. Jednalo se o jeden z největších protestů v historii země. Demonstrace pokračovaly i v noci na pátek, policie ale nezasahovala tak jako předchozí noc.
Protestující tvrdí, že proti nim policie použila gumové projektily, což ministerstvo vnitra popírá. RFE ale přineslo jako důkaz o jejich použití videa a fotografie zraněných demonstrantů i samotných projektilů.
Ve čtvrtek večer byly před budovou parlamentu a na náměstí Hrdinů v centru Tbilisi tisíce lidí. Jak uvádí zpravodaj ruské agentury TASS, protestující si tam sedli na vozovku a blokovali dopravu, dokud je policisté nevytlačili.
Nepokoje se pak opakovaly, když demonstranty na náměstí přišli podpořit i protestující od budovy parlamentu, kteří předtím zabarikádovali jeho vstup. U gruzínského parlamentu lidé protestují od doby, kdy poslanci vládní strany Gruzínský sen prosadili zákon o zahraničních agentech, kritiky také nazývaný „ruský zákon“.
Ten poprvé parlament řešil loni, kvůli odporu veřejnosti a třeba i proevropské prezidentky Salome Zubašviliové ho ale nakonec vláda stáhla. Nyní ho poslanci projednávají znovu – má za sebou už dvě čtení.
Pokud parlament legislativu v dalším čtení schválí, bude to znamenat, že organizace, jejichž provoz je z minimálně dvaceti procent financovaný ze zahraničních zdrojů, budou muset být označeny jako „zahraniční agenti“. Protestující poukazují na to, že norma cílí na umlčení kritiků vlády.
Gruzínská prezidentka Zubašviliová, která se od vlády distancovala, už oznámila, že v případě schválení parlamentem použije své právo veta.
Mezi ty, kteří zákon kritizují, patří například i ústavní právník přednášející na Gruzínské univerzitě David Zedelašvili, který vládu označil za loutku Ruska. Podle něj podrývá gruzínskou integraci do EU a využívá ji pro vlastní přežití, kvůli čemuž by vůči Gruzii měl Západ přehodnotit svou politiku.
Protesty mají pokračovat i dál. „Chci, abyste si zapamatovali toto datum. Pojďme společně zorganizovat velkou demonstraci 11. května. Velkou, klidnou, silnou, sebevědomou demonstraci,“ řekl pro RFE jeden z organizátorů demonstrací.
Kontroverzní návrh zákona prošel v Gruzii druhým čtením. Protestovaly proti němu desetitisíce lidí
Číst článek
Zahraniční kritika
Proti potlačování demonstrací už se vymezili třeba Volker Turk z úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který zásahy označil za nepřiměřené použití síly a vládu vyzval k dialogu s občanskou společností, nebo Spojené státy a představitelé Evropské unie.
Podle USA je plánovaná legislativa i aktuální jednání vlády v rozporu s euroatlantickým směřováním Gruzie. Gruzínský premiér Irakli Kobachidze oznámil, že ukončil jednání o své plánované návštěvě USA, protože Washington prý cestu podmiňoval odložením schvalování sporného zákona.
Konec jednání o návštěvě už potvrdila americká ambasáda v Gruzii, o podmínce odložení schvalování zákona se ale nezmínila.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tvrdé zásahy proti demonstrujícím také odsoudila a prohlásila, že Gruzínci si přejí evropskou budoucnost a vláda by jim v tom neměla bránit. „Gruzie je na rozcestí. Měla by zůstat na cestě do Evropy," napsala na sociálních sítích.
Gruzii zároveň v minulých dnech navštívil eurokomisař Gert Jan Koopman, který se setkal se zástupci vlády, opozice i neziskových organizací. Gruzie podle něj stále má možnost zůstat na cestě do EU. „EU se nezdrží žádného úsilí – ale míč je na straně Gruzie,“ napsal Koopman na síti X.
Gruzie získala status kandidátského státu EU v prosinci 2023 na základě závazku, že bude plnit tzv. devět kroků, které jí doporučila Evropská komise. Ty se týkají otázek právního státu, boje proti dezinformacím nebo například ředění oligarchického systému.
Koopman varoval, že k plnění těchto bodů, na základě kterých s Gruzií má EU později otevřít přístupová jednání, dochází pomalu.
