Pozorovatelka OBSE: Kdyby Rusko dodržovalo základní pravidla, počet civilních obětí by byl výrazně nižší
Dopouštějí se ruští vojáci na Ukrajině válečných zločinů? K čemu dospěla expertní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě? Budou viníci někdy potrestáni? Vladimír Kroc se ptal Veroniky Bílkové, expertky na mezinárodní právo, která se pozorovací mise OBSE účastnila.
Ruská armáda se podle pozorovatelů pravděpodobně dopustila zločinů proti lidskosti. Proč ve zprávě zůstává to relativizující slovo „pravděpodobně“?
Je to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že veškeré zločiny – ať už jde o zločiny proti lidskosti nebo zločiny válečné – jsou zločiny, které jsou páchány konkrétními lidmi.
Bavíme se o zločinech stovek či tisíců osob. Spravedlnost se některých nepochybně dočká, říká Veronika Bílková
To znamená, že k jejich prokázání je potřeba nejen zjistit, že se udála určitá fakta, například že byl někdo protiprávně zabit, ale také je třeba najít konkrétního člověka, který za to nese odpovědnost. To jsme v rámci relativně krátké mise, na níž byly pouze tři týdny, nemohli udělat, čili individuální element tam chybí. To je první důvod.
A druhý důvod: specifické u zločinů proti lidskosti je, že tyto zločiny mají relativně vysoce nastavený práh spáchání. Zločiny proti lidskosti jsou tradičně vymezeny jako určitá jednání, třeba vražda, mučení nebo znásilňování, která ale musí být spáchána v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku proti civilnímu obyvatelstvu.
Zejména v těch prvních týdnech, na které se zaměřuje naše zpráva, nebylo zcela zjevné, zda k takovému rozsáhlému nebo systematickému útoku na civilní obyvatelstvo dochází. Informace, které přišly následně, potvrzují, že by se skutečně o takový útok jednat mohlo.
Pokud by Rusko dodržovalo mezinárodní právo, počet mrtvých a zraněných civilistů by byl výrazně nižší. To se píše v oné zprávě OBSE. Znamená to, že ze strany Rusů jde o systematický útok proti civilní populaci?
Tento argument stojí trochu jinak. Je třeba říci, že v ozbrojeném konfliktu jsou bohužel téměř vždy i civilní oběti a mezinárodní humanitární právo, tedy právo ozbrojených konfliktů, určitou míru civilních ztrát připouští, váže je ale na určité přesné podmínky.
Požaduje, aby se strany v konfliktu snažily co nejvíce rozlišovat mezi civilisty na straně jedné a vojáky, přesným pojmem kombatanty, na straně druhé a nikdy cíleně neútočily na civilisty.
Stojar k bitvě o Donbas: V nejbližších dnech asi uvidíme hlavní válečné úsilí ruské strany
Číst článek
Dále požaduje, aby v okamžiku, kdy je veden útok na vojenský cíl nebo na kombatanty, se útočící strana snažila co nejvíce minimalizovat civilní ztráty tím, že uplatní test přiměřenosti. Zjednodušeně řečeno spočítá poměr možných civilních a očekávaných vojenských ztrát a budou-li civilní výrazně vyšší, tak útok vést nebude.
A také že podnikne všechna možná preventivní opatření tak, aby se civilní ztráty minimalizovaly: například vydá varování nebo povede útok v té části dne, kdy lze očekávat co nejnižší civilní ztráty.
A naše vyšetřování ukázalo, že pokud by ruská strana tato základní pravidla dodržela, tak by nějaké civilní ztráty byly, ale jejich počet by musel být výrazně nižší, než jaký je, tedy podle těch informací, které se k nám dostaly.
Kreml navzdory invazi chystá přehlídku na Rudém náměstí. Letouny nacvičovaly průlet ve formaci Z
Číst článek
Moskva dlouhodobě odmítá, že by na Ukrajině páchala zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Informace o násilí proti civilistům ve městech, odkud odešla ruská armáda, ruští představitelé označují za podvrh. Setkali jste se s něčím podobným, že by skutečně někdo manipuloval tyto informace?
Setkali jsme se s takovými obviněními, ta samozřejmě nejsou nová a objevují se u jakéhokoliv většího incidentu. My jsme je konkrétně prošetřovali podrobněji u dvou incidentů, které jsou poměrně dobře známy – oba se týkají Mariupolu, jednalo se nejprve o mariupolskou porodnici a potom o mariupolské divadlo.
V obou případech jsme dospěli k závěru, že bohužel platí ta verze, ke které se kloní ukrajinská strana, tedy že se skutečně jednalo o zásah ze strany ruské armády. Přičemž v obou případech jsou indicie nasvědčující tomu, že se skutečně jednalo o zásah cílený, úmyslný.
Nakolik může zpráva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě napomoci Mezinárodnímu trestnímu soudu? A jakým způsobem organizace nakládala s informacemi? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
