Volby druhého řádu, v nichž bývá nižší volební účast a v nichž voliči – často i na poslední chvíli – mění své preference, jsou pro průzkumníky veřejného mínění tvrdším oříškem. A možná tím nejtvrdším jsou volby do Evropského parlamentu. Ty nás čekají za měsíc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Předpovědi výsledků eurovoleb jsou letos velmi riskantní

Nejenže je v nich u nás pravidelně velmi nízká účast, ale část voličů se také rozhoduje podle jiných kritérií než v domácí politice. Kupříkladu podle toho, jakou roli hraje ta která strana na evropské úrovni. A jakou šanci budou mít europoslanci té které strany ovlivnit rozhodování o důležitých tématech s dopady na celou EU.

Na druhé straně škály lze najít voliče, kteří se o dění v EU příliš nezajímají. Pokud už k volbám přijdou, budou volit spíše podle toho, jak vnímají domácí politiku. Pro některé jsou eurovolby referendem o vládě.

Dvě proevropské stany s jednou euroskeptickou

Důležitá bude v tomto ohledu volební účast. Ta, jak už bylo řečeno, bývá u nás velmi nízká. Eurovoleb v roce 2014 se zúčastnilo jen zhruba 18 procent oprávněných voličů. Těch dalších, v roce 2019, se sice zúčastnilo o deset procent voličů více, téměř 29 procent, ale i tak to byla druhá nejnižší účast v EU.

Pokud bude volební účast opět nízká, doplatit na to mohou zejména strany, jejichž voliči se obecně o evropské dění příliš nezajímají. Patří k nim oba politické subjekty, které tvoří opozici ve Sněmovně – hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie. A také některé mimoparlamentní strany.

Jejich výsledky se budou odvíjet od toho, jak moc budou jejich lídři schopní mobilizovat voliče s pomocí domácích témat či s pomocí vyvolávání strachu ohledně údajné neschopnosti EU řešit celoevropské výzvy, jako je nelegální migrace.

Z minulých voleb víme, že dostat kmenové voliče k volebním urnám byl problém zejména pro hnutí ANO, které tak nakonec získalo jen 21 procent hlasů. Což je o téměř deset procent méně, než kolik získalo v roce 2017 ve sněmovních volbách.

Když tedy zatím poslední reprezentativní průzkum volebních preferencí před eurovolbami z dílny agentury STEM/MARK přisuzuje hnutí ANO skoro stejný výsledek, jakého hnutí dosáhlo ve sněmovních volbách, je to třeba brát s opatrností.

Z minulých voleb též víme, že zatímco výsledkům v domácí politice zhruba odpovídal 14procentní zisk euroskeptických občanských demokratů, jasně proevropské strany, jako jsou Piráti nebo hnutí Starostů a nezávislých, měly ve srovnání s domácí politikou výsledky lepší. Stejně tomu bylo s TOP 09 a s lidovci.

Obě tyto proevropské strany ovšem kandidují letos společně s euroskeptickou ODS, což činí předpovídání velmi složitým. Může se stát, že tento projekt nakonec uspěje, protože voliči ocení, že strany koalice Spolu, které tvoří páteř vlády, kandidují společně i v eurovolbách. Ale pokus spojit dvě proevropské stany s jednou euroskeptickou může také být propadák.

Jisté je, že výsledky eurovoleb nebudou u nás opět kopírovat výsledky těch sněmovních a že agentury se opět budou pohybovat na tenkém ledě. Jak moc tyto volby zamíchají domácím politickým děním, se bude odvíjet od toho, jak moc se jejich výsledky budou v případě jednotlivých stran nakonec lišit od jejich vlastních předvolebních očekávání.  

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít