Radista v odboji obvykle přežil tři měsíce, Peltán vysílal přes rok. Legionáři pro něj chtějí vyznamenání
Františka Peltána připomíná na jeho rodném domě v Jindřichově Hradci pamětní deska, přesto osud hrdiny, který padl v druhé světové válce, často neznají ani místní. Změnit to chtějí členové Československé obce legionářské. Usilují o to, aby člen známé odbojové skupiny Tři králové a výjimečný radista získal státní vyznamenání.
„Vysílání z ilegálních vysílaček na okupovaném území bylo velmi nebezpečné. Britové po válce vyhodnotili, že životnost radisty je nějaké tři měsíce, než je dopaden. František Peltán aktivně vysílal přes rok, odeslal několik tisíc depeší,“ vypráví před rodným domem Peltána v Jindřichově Hradci místopředseda Československé obce legionářské Karel Ludvík.
Osud odbojáře Františka Peltána z Jindřichova Hradce zaujal Evu Musterovou Marvanovou
Do odboje vstoupil Peltán už létě roku 1939. Nejdřív pracoval jako záložní radista – působil jako spojka, pomáhal při přenášení vysílačky nebo jejích opravách. V roce 1941 se stal radistou zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, kterou tvořili Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek.
„Pro mě je určitým rekordmanem, protože se mu povedlo pětkrát uniknout gestapu,“ říká Ludvík. Přestože byl Peltán několikrát v ohrožení života, v odbojové činnosti pokračoval.
„Měl také strach. Je doloženo, že když utíkal z bytu v Nuslích a procházel přes kontrolu německé policie, v rozrušení si prokousl ampulku s cyankáli, kterou měl v ústech. Naštěstí ta ampulka byla netěsná, takže přežil, ale až do smrti se mu objevovaly na těle skvrny, když byl na slunci,“ dodává legionář.
‚Kapitán in memorian‘
Pro práci zpravodajské skupiny byl radista zásadní. „Informace se musely nějakým způsobem dostávat k exilovému vedení čili prezidentu Benešovi do Londýna a po vypuknutí druhé světové války byly všechny pozemní cesty přerušeny, takže zbylo pouze ono rádiové spojení,“ potvrzuje Karel Ludvík.
František Peltán zemřel v červenci 1942 po přestřelce s gestapem v Kinského zahradě v Praze. Nezanechal po sobě žádné potomky.
‚Domů se nevrátím‘. Legionář odmítl předat úřad Němcům, organizoval protinacistický odboj ve Francii
Číst článek
Podle jindřichohradeckého legionáře Petra Pokovby byl ale mezi ženami velmi oblíbený. „Byl to sportovec, sokol, voják, pohledný muž, takže zájem o něj byl,“ potvrzuje. „Máme v archivu několik fotografií. Měl opravdu velice vypracované tělo, dlouhé vlnité vlasy, snědou tvář. Prostě to byl fešák a podle vzpomínek jedné paní krásně tancoval,“ doplňuje Karel Ludvík.
O život Františka Peltána se po roce 2000 začali zajímat jindřichohradečtí legionáři. Více než rok věnovali shánění informací. Díky spolupráci s městem také podali návrh na zvýšení hodnosti. Od roku 2013 se tak na pamětní desce na rodném domě píše „kapitán in memoriam“.
Členové odbojové skupiny Tři králové jsou od roku 2022 nositeli Řádu Bílého lva in memoriam. Na čtvrtého ze Tří králů se ale zapomnělo. Legionáři se to teď snaží změnit. „František Peltán je nazýván čtvrtým ze tří králů, tak chceme, aby i on byl nějakým způsobem odměněn,“ vysvětluje Petr Pokovba.
Návrh na nejvyšší státní vyznamenání, které uděluje prezident republiky, předložil komisi senátor Jaroslav Chalupský. Podporu vyjadřují i občané v petici, pod kterou je už více než stovka podpisů.
