František Famfulík sloužil za války na četnické stanici v Proseči a spolu se svými kolegy aktivně podporoval odbojové skupiny v okolí. Jejich činnost ale neunikla pozornosti gestapa.
Sochař Karous řekl, že podle něj bychom neměli mazat fyzickou paměť, jak se o to kdysi snažili komunisté. Autoři petice se domnívají, že prosovětské dílo občany mate a nemá v metru co dělat.
Incident se stal v neděli kolem poledne na Konvoji svobody, nejnavštěvovanější akci plzeňských Slavností svobody, tedy oslav osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války.
O vojenské technice, která byla k vidění na přehlídce na Rudém náměstí, ale i o možnostech ruského vojenského průmyslu mluvil s Radiožurnálem plukovník Zdeněk Petráš.
„Porážka nacismu v roce 1945 byla pro celou Evropu věcí naprosto klíčovou. Všichni, kteří v boji proti zlu položili své životy, si zaslouží naši obrovskou úctu,“ říká historik Eduard Stehlík.
Nacistické Německo podepsalo kapitulaci před 79 lety. Druhou světovou válku i letos politici přirovnávali ke konfliktu na Ukrajině a zdůrazňovali nutnost další podpory ukrajinským silám.
„Bylo to chyba kolegy, ale moje odpovědnost, protože jsem měl dva dny předtím v noci varování, že nemám do Bratislavy létat,“ vzpomíná akrobatický pilot Jan Rudzinskyj na svůj pád v roce 2006.
Poláci si sice připomínají konec 2. světové války v Evropě, která jim a dalším obyvatelům meziválečného Polska přinesla obrovské utrpení s obrovským počtem obětí. Ale neslaví ho.
„8. květen je oslavou zcela oprávněně, ale následky si neuvědomujeme a přitom mají obrovský dosah. A bude jedno, jestli se bavíme o druhé světové válce nebo o následcích současné války na Ukrajině.“
Piety se tradičně zúčastnili vojáci, hradní stráž, zástupci veteránů, církve a představitelé státu. A podruhé jako prezident a zároveň velitel ozbrojených sil České republiky právě také Petr Pavel.
Je pátého května a přesně před 79 lety začalo pražské povstání proti nacistickým okupantům. Památku padlých po poledni před historickou budovou Českého rozhlasu uctí ústavní činitelé i pamětníci.
Tam, kde bývala podlaha, se našly v hloubce mezi deseti až patnácti centimetry kosterní ostatky celkem pěti lidí, mezi nimi nemluvněte a dítěte ve věku deseti až dvanácti let.
Šumperk||Mikuláš Kroupa, Vít Lucuk|Historie|Příběhy 20. století
Paměť národa před deseti lety zdokumentovala vzpomínky posledních žijících pamětníků, kteří Robotárnu zažili tak říkajíc na vlastní kůži, mezi nimi byli i Metoděj Osladil a Jan Aust.
Tisíce dokumentů muzejníci přivezli z bavorského Waldkraiburgu. Jsou mezi nimi písemnosti, korespondence, fotografie, ale také šaty nebo dřevořezba zachycující rodinný výlet. Pochází z roku 1938.
Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století.
„Vojáci mají rodiny a další vazby na Ukrajině. Jejich nepřítomnost doma a jejich strádání má dopady na celou společnost,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytik Lukáš Dyčka.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
„V kazašském muzeu jsme narazili na jména tří žen s českým původem. Mě to velmi zaujalo a řekl jsem si, co je to za ženy, to musím něco vypátrat,“ vypráví Černoušek.
„Československo bylo pro otce druhou vlastí. Když to říkal, tak to myslel zcela upřímně, nepřeháněl. Bratrské pouto k Československu cítil už od roku 1919,“ vypráví syn generála Louis-Eugena Fauchera.
Dva roky připravoval režisér Ondřej Veverka dokument My, občané Protektorátu. Třídílnou sérii tvoří soukromé filmové materiály, zápisky deníků a korespondence.
Koudelka nepřeháněl, když o současné situaci mluvil jako o nejhorší od 2. světové války. Politici by neměli podobná hodnocení odbývat prohlášeními, že se nás hrozby daleko za hranicemi netýkají.