Kdy něco trápí rostlinu? Vědci testují chytrou diagnostiku stresu, chorob a škůdců
Tkáně rostlin spolu komunikují pomocí chemických látek. Zachycení signálů, kterými reagují na stres, by mohlo farmářům pomoci s předstihem zjistit, zda není ohrožená úroda. Rostliny ve stresu vyrábějí signální chemické látky, kyselinu salicylovou a peroxid vodíku. Ty spouštějí odpověď, která má snížit dopad nepříznivých událostí.
Vědci ze Singapuru zkoumali specifičnost signálu, z níž by plynula možnost využít ho jako včasné varování pro farmáře. Článek o tom vyšel v časopise Nature Communications.
„Vyvinuli molekulární senzory, které vpravili do rostlin,“ vysvětluje odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký. Látky, které rostliny ve stresu vylučovaly, vyvolaly světelný signál.
„Bylo zajímavé, že měřili kyselinu salicylovou, kterou známe z aspirinu. Uvnitř buněk její hladinou rostliny signalizují, že se něco děje,“ říká rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Méně pesticidů
Právě proto, že rostliny v laboratoři na různé typy ohrožení odpovídaly různě, se vědcům podařilo zjistit, zda trpí přebytkem tepla nebo světla, napadl je hmyz, nebo mikroby.
Pokud bychom byli schopni tyto signály pozorovat, například s pomocí speciálních dronů, umožnilo by to cílený zásah, a tím i snížení spotřeby chemických látek v krajině.
„Místo toho, abychom stříkali celé pole pesticidem, vybereme jen konkrétní rostliny, které jsou napadené,“ vysvětluje Kotecký.
Čisté spodní vody a zdravá půda. Čeští vědci vyvinuli levnější a šetrnější gelové hnojivo
Číst článek
To, jak budou rostliny reagovat na různé experimentálně nastavené podmínky, zkoušeli vědci zatím jen v laboratoři, kde je možné pokus uhlídat snadněji než v polních podmínkách.
„Do rostlin se musí dopravit čidlo, které se rozsvítí, a pak je musíme neustále kontrolovat,“ připouští náročnost metody Jitka Klimešová.
Drony a farmáři
V budoucnu by se s pomocí této metody farmáři mohli dozvědět, zda jejich plodině hrozí přehřátí nebo napadení škůdci či patogeny dřív, než ji to omezí v růstu.
V tomto případě rostliny potíže signalizovaly samy, pokus ale navazuje na metody, které jsou v zemědělství stále častější.
„Snímáme pole drony a ze sbíraných dat zjišťujeme, kde chybí dusík. Podle výsledků se pak části pole pohnojí cíleně,“ uzavírá Kotecký.
Jak by mohla vypadat moderní diagnostika zemědělských plodin? Proč přebytek CO2 v atmosféře podporuje požáry? Co pomáhá studenomilným stromům odolávat klimatické změně?
Poslechněte si celý pořad, audio je nahoře v článku.
