Opoziční zástupci kritizují z navrhovaných změn v penzích zejména předpokládané zvyšování věku odchodu do penze nad nyní hraničních 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů.
„Minimální věk pro odchod do penze je pro unijní úředníky stanoven na 66 let, což je více než ve většině členských států,“ uvedla pro iROZHLAS.cz tisková služba Evropské komise.
Odbory uvedly, že demonstraci zrušily po konzultacích se slovenskými kolegy. Současně odboráři vyzvali premiéra Petra Fialu (ODS) k jednání o tématech, která se měla na protestní akci řešit.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš v důchodových otázkách změnil názor hned několikrát. I premiér Petr Fiala (ODS) ale ještě před rokem a půl říkal, že jeho vláda věk odchodu do penze neprodlouží.
Na problém nízkých penzí odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu upozornil v minulém roce signatář Charty 77 Jiří Gruntorád, když týden držel hladovku před Úřadem vlády.
„Bylo by snazší důchodovou reformu nedělat a tvářit se, že vše je zalité sluncem. Ale tak to prostě není,“ brání reformu v rozhovoru pro Radiožurnál ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že návrh důchodové reformy dá vládě 30. dubna. Sněmovna by ji mohla projednat v létě, Senát pak v září nebo v říjnu.
Ve dvaceti minutách Radiožurnálu první místopředseda hnutí ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček vyjádřil k nadstranickým diskusím o penzijní reformě.
První čtení důchodové reformy chce ministr práce Jurečka otevřít ve Sněmovně před létem, schvalování by mohlo být na podzim. Jurečka také řekl, že SPD přistoupilo k jednání konstruktivněji než ANO.
Hnutí ANO se už nebude účastnit konzultací o důchodové reformě u prezidenta republiky. Účast zrušilo na poslední chvíli. Je to dílem neuctivé, dílem trucovité, zkrátka politicky nekulturní.
„Jak se má třicetiletý člověk dívat na to, když něco končí u Ústavního soudu? To v lidech nevyvolává důvěru,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... pro Český rozhlas Dvojka Richard Hindls.
Obavy mají lidé podle průzkumu agentury Ipsos i z toho, že naletí s investicemi podvodníkům. Téměř polovina obyvatel se totiž už setkala s nabídkou investice, která se jim zdála podvodná.
Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18 900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Jakýkoliv náznak důchodové reformy v česku politicky nemá šanci uspět. Alespoň do té doby, než dojde k totálnímu průšvihu, který politiky přinutí čelit realitě.
Bylo by proto dobré v Poslanecké sněmovně hledat pro Jurečkovu reformu co největší shodu. Není vyloučené, že ač to vypadá, že vláda si úkol z programového prohlášení splní, bude to jenom na chvíli.
„Na tomto výsledku se nepochybně podepsalo snížení valorizace důchodů a vůbec veřejněpolitický diskurs, který se v posledním roce rozvinul kolem důchodového systému,“ uvádí autoři průzkumu.
„Nosím talár 40 let, soudil jsem násilníky, zloděje, lupiče i vrahy. Ale nikdy jsem nedostal tolik urážlivých, nenávistných, výhrůžných projevů jako za poslední týden,“ řekl soudce Josef Baxa.
Soudci Ústavního soudu ve středu vynesli nález o zpomalení valorizace důchodů: podle nich nebyl postup vlády protiústavní. Vládní politici rozhodnutí vítají, opozice slibuje revizi.
Opozice vládní opatření kritizuje s tím, že kvůli rychlému schválení novely zneužila stav legislativní nouze a zasáhla do očekávání penzistů. Podle ekonoma Petra Zahradníka šlo ale o potřebný krok.
Jak by měl Ústavní soud rozhodnout o stížnosti poslanců ANO, kterým se nelíbí způsob, jímž vláda v loňském roce snížila valorizace penzí? To je téma pro ústavního právníka Jana Kudrnu
„Od čtyřnásobku průměrné mzdy se neplatí žádné sociální pojištění, což reagovalo na výrok Ústavního soudu z roku 2011, ale takovým hodně přehnaným způsobem,“ říká Daniel Prokop.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl před soudci uvedl, že výše lednové inflace byla šokující a nešlo předpokládat, jak vysoká bude důchodcovská inflace.
Novela počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí či se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy.
Pokud projde návrh důchodové reformy, bude se věk odchodu do důchodu určovat podle průměrné doby dožití. A to tak, aby člověk pobíral penzi v průměru 21,5 roku.
