Osmnáctiletá Valentýna Smutná už je kompletně oblečena do lesnického. A před ní stojí obrovská mašina: „Dnes půjdeme tady do porostu a budeme vyvážet nějaký sortiment dřeva. Taková klasika.“
O zatčení dobrovolného hasiče a lesního úředníka informoval v neděli ráno zpravodajský server BBC News. Podle vyšetřovatelů si oba měli čin dopředu naplánovat.
Zlínští policisté před medvědem varují. Starosta Ivo Thurner z hnutí STAN Radiožurnálu řekl, že obec obyvatelům rozeslala například varovné e-maily. Informaci zveřejnila taky na facebooku.
„Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil. Lze říci, že na české straně Krkonoš je to první pozorování losa evropského po několika desetiletích,“ řekl mluvčí Správy KRNAP.
Radiožurnál a server iROZHLAS.cz na základě rozhovorů, soudních výpovědí a dokumentů přinášejí detaily životního příběhu, jehož konci předcházelo několikaměsíční psychické i fyzické mučení.
Španělský deník El País zaujala studie zaměřená na to, jak se za poslední desetiletí proměnila příroda v Sýrii v důsledku krvavé občanské války. Výzkum se zaměřil zejména na syrské lesy.
„Bohužel tehdy Ministerstvo zemědělství nenastavilo minimální podíly listnáčů a jedlí moc vysoko, takže až do roku 2018 to lesům pomáhalo jen velmi zvolna,“ popisuje odborník hnutí DUHA Jaromír Bláha.
Od požáru z července 2022 se toho dle botaničky Ivany Markové změnilo hodně. „Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena,“ říká.
Kůrovcová kalamita a sucho poznamenaly v uplynulých letech lesy v Česku více než v jakékoli jiné evropské zemi. Lesy často vlastní mnoho drobných vlastníků, což komplikuje obnovu lesních holin.
„Při větších větrech, ale někdy i při menších tady padají stromy, padají před auta,“ rozhlíží se nezávislý místostarosta Podolí Petr Čandrla po silnici pod svahem, ze kterého se naklání stromy.
Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa.
„Lidé z toho mají respekt, někdo říká, že je ten les prokletý, ale tomu nevěřím. Myslím, že práce policie je tady vnímaná pozitivně, protože to nepodceňují,“ uvedla pro iROZHLAS.cz jedna z místních.
„Během covidu, jak byli všichni zavření doma, tak nakupovali. Chtěli to mít doma hezké a všichni se tak zásobili, že už to doma všichni hezké mají,“ říká Jan Plecháč, umělecký ředitel sklárny Moser.
Spolek Květina spolu s vedením města Teplice od června zajistil bydlení pro pět lidí. V projektu ale pokračují – další člověk bez přístřeší by se měl nastěhovat v lednu.
Dvoudenní pátrání policistů v Klánovickém lese skončilo ve středu před 16.00. Dva mrtvé tam nalezli v pátek, jednalo se o muže a jeho dvouměsíční dceru.
Jako jednu z cest ochrany volí lesní družstvo i obchůzky v terénu. Fyzickou kontrolu ale provádí jen na místech, kde se vyskytují dřeviny, o které mají lidé v posledních letech zvýšený zájem.
Podle Jaroslava Jačka, vedoucího polesí Višňová, se kdysi koně zkoušeli nahradit navijáky. „Tomu zařízení se říkalo železní koně. Nicméně v praxi se to moc neosvědčilo,“ popisuje.
„Dneska jsme na cenách dřeva, které jsme měli před dvaceti lety. Spousta společností se dostává do tíživé finanční situace, protože nemá co prodávat, majetky jsou vytěžené,“ říká odborník.