„Řeporyjský starosta je členem ODS a jeho výroky na adresu zemědělců (a nejen zemědělců) byly natolik přes čáru, že jsme si je odmítli nechat líbit,“ uvedli aktivisté. Jejich akcí se zabývá policie.
„Moc času, pokud demonstranti skutečně chtějí na situaci mít vliv, nezbývá,“ komentuje politolog Šír situaci v Gruzii. Sporný zákon o zahraničním vlivu by totiž mohl být odhlasován již příští týden.
„Nevíme, co se v našem kampusu stane. Upřímně řečeno, je to ostuda, že vedení školy chce raději zasáhnout silou, než jednat s námi studenty,“ říká studentka z Univerzity George Washingtona.
„Většina studentů je velmi znepokojena tím, co se děje v Gaze. Řada protestujících ale otevřeně podporuje Hamás. Je to celá škála názorů. Většina studentů ale žije v informační bublině,“ říká Klvaňa.
Současnou vlnu studentského aktivismu zažehl incident z 18. dubna, kdy vedení Kolumbijské univerzity v New Yorku poslalo policii na studenty, kteří se utábořili uprostřed jejího kampusu.
Demonstraci organizovalo Progresivní Slovensko. Při dřívějších protivládních protestech, které byly mohutnější než ten čtvrteční, proevropské hnutí spolupracovalo s dalšími dvěma opozičními stranami.
V Paříži radikálové poničili výlohy několika obchodů. Ve Stuttgartu podle agentury DPA došlo na potyčky mezi protestujícími a policií. V Praze se oslavy svátku práce obešly bez násilností.
Desítky lidí předešlou noc obsadily budovu Hamilton Hall ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Policisté podle AP v noci na středu vyvedli z budovy 30 až 40 osob
Na trávníku před kampusem univerzity už 10 dnů protestují proti americkému postoji k zásahu Izraele v Pásmu Gazy. Žádají, aby univerzita neinvestovala do firem napojených na Izrael.
Demonstranti požadují, aby úřady zajistily kontrolu dodržování pravidel pro prázdninové pronájmy, omezily nákup nemovitostí lidi, kteří na ostrovech nebydlí, či zavedly ekologickou daň pro turisty.
Osud zákona je podle prezidentky vnímán jako test toho, zda Gruzie tři desetiletí od rozpadu SSSR hodlá jít cestou integrace se Západem, nebo se chce přiblížit zpět k Rusku. Avizovala veto.
Účastníci zaplnili zhruba horní čtvrtinu náměstí od sochy svatého Václava, do jeho poloviny pak stály skupiny protestujících. Sobotní protest navazoval na tři loňské demonstrace stejných pořadatelů.
Ekologičtí aktivisté obvinění z trestného činu poškození cizí věci se nemohou hájit svým politickým nebo filozofickým přesvědčením, rozhodl odvolací soud v Londýně.
Do budovy hongkongského parlamentu pronikly 1. července 2019 stovky demonstrantů. Ti se předtím zúčastnili protestního průvodu proti návrhu zákona umožňujícího vydávání zatčených do pevninské Číny.
Írán nezřídka zadržování cizích občanů využívá v rámci takzvané „diplomacie rukojmích“. Vězně pak používá při vyjednávání o vlastních občanech vězněných v cizích státech.
Zemědělci s traktory a další technikou přijeli ve čtvrtek protestovat do centra Prahy. Nejvýraznějším momentem bylo dopoledne vysypání hnoje před Úřadem vlády.
Do ulic podle odhadu Agrární komory vyjelo na 700 traktorů a techniky. Účastní se kolem 3500 lidí. Demonstrací před Strakovou akademií chtěli dát najevo, že vláda podle nich neřeší jejich problémy.
„Samozřejmě pro část ruské společnosti, která je protiputinovsky a protiválečně naladěná, je dnešní pohřeb jakýmsi vyjádřením toho, že jsou nespokojeni se stavem země,“ popisuje zpravodaj ČT v Rusku.
Diktatura chtěla eliminovat kritika – a stvořila mnohem mocnějšího nepřítele. Situace, k níž došlo jak v Bělorusku po zatčení Sjarheje Cichanouského, tak i v Rusku po smrti Alexeje Navalného.
Nedělní volby v Bělorusku jsou první od sporných prezidentských voleb v srpnu 2020, které Lukašenkovi zajistily jeho šesté funkční období a vyvolaly bezprecedentní vlnu masových demonstrací.
Z 19 855 zatčení za protiválečný postoj se největší část odehrála hned po invazi a následně po vyhlášení částečné mobilizace předloni v září k doplnění ztrát invazních sil.