Karolína má víc než 10 let má v pěstounské péči bratry Dana a Samuela. „Bylo to šílené. Vzít si do péče sourozence je náročnější, já byla sama. Ale nenapadlo mě, že jsem to neměla dělat," zdůrazňuje.
Říct, že mám psychické trápení, už není stigma, ale medicínský systém pořád ještě jede ve starém způsobu uvažování, je přesvědčený psycholog Miroslav Světlák.
Klinických psychologů je v Česku dlouhodobě nedostatek. Podle některých psychologů za to může náročná atestace, kterou ročně projde v průměru jen 26 lidí v celé republice.
Se sebepoškozováním u dětí a dospívajících se odborníci ve svých ordinacích setkávají v poslední době velmi často, říká klinický psycholog Daniel Krejcar z pražského Psychoterapeutického centra Nákel.
Dá se spojit ambice a terapie? Může mobilní aplikace a umělá inteligence zažehnat duševní krizi dnešní doby? Podle trojice hrdinů nového hraného seriálu Radia Wave Štěstí ASAP rozhodně ano.
„Dnes vzrůstá potřeba odborníků na duševní zdraví, lidé potřebují někoho. A kde je poptávka, tam je nabídka. Takže tak jako v jiných oborech se toho chopí šmejdi různého charakteru,“ varuje Ptáček.
Na krizové centrum pro děti a mládež v Ostravě se v posledních měsících obrací už stovky mladých lidí, kteří mluví o sebevraždě kvůli tomu, že pro sebe nevidí smysluplnou budoucnost.
„Jako dítě budu mít spíš pochopení pro to, že máma nevěděla kudy kam, a pak jsme si to vysvětili, než když je fyzický trest nástroj. Fyzické tresty nefungují,“ je přesvědčená Hana Nečina Vaníčková.
U dětí podle lektorky Yuli Chromčenkové pomáhá hra. „Je potřeba zapojit fantazii: Tenhle zvuk padající střely je ve skutečnosti něco jiného, někdo si třeba píská,“ doporučuje.
Terapeuti využívají třeba dýchání nebo techniky pro uvolnění svalů, aby se lidé stabilizovali. Jinou pomoc potřebují ti, kteří jsou v bezpečí už déle a trpí posttraumatickým stresovým syndromem.
Berounská nemocnice otevírá nové Centrum duševní rehabilitace. „Byla to nabídka, jak vytvořit na zelené louce něco, co bych si představoval, jak by péče měla vypadat,“ popisuje psychiatr Ján Praško.
„Pracuju na tom, abych nežila jen obyčejný život bez traumatu, ale žila jsem šťastný život. A poprvé v životě se mi daří být šťastná. Jsou to roky práce,“ říká výtvarnice.
„Péče o duševní zdraví není pro ministerstvo zdravotnictví žádnou prioritou. Nikdo se tomu systematicky nevěnuje,“ popisuje Marie Salomonová, členka Rady vlády pro duševní zdraví.
Redaktorka serveru iROZHLAS.cz se pod skrytou identitou vypravila odhalit lékaře, který nabízí terapeutické služby jako například „Láskyplné zkrocení ženy“.
„Jeden student mi na přednášce řekl: ‚My prostě nemůžeme nebýt odvážní. To nejde. Protože co? Máme čekat, až svět shoří?‘ V tom je veliká naděje,“ věří psycholog a psychoterapeut Honza Vojtko.
„Zatímco o Vánocích se snažíme předvést harmonii a svatou rodinu, tak na Silvestra máme slavit,“ upozorňuje na očekávání společnosti psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký.
„Byly doby, kdy značná část populace na dárky neměla, a přesto si s tím dovedla poradit. Stačí nakreslit dítěti obrázek nebo si s ním chvíli hrát,“ navrhuje psychiatr Cyril Höschl.
Průzkum o postojích k psychoterapii ukázal několik překvapení: ochota řešit duševní problémy s odborníkem se jen mírně mění s věkem, vzděláním a velikostí obce. Silně se však liší mezi muži a ženami.
Podle průzkumu jsou k návštěvě oborníků na duševní zdraví výrazně ochotnější ženy než muži. Nejčastěji chodíme za psychology a psychiatry. Psychoterapie je popelka.
Vyžadují vaše problémy psychiatra, nebo psychoterapeuta? Jak se na terapii dostat, kolik si nachystat, jak získat příspěvek od pojišťovny? A čím se liší od povídání u piva, zpovědi nebo poradenství?
První dvě zdravotní pojišťovny začaly za covidu přispívat na soukromou psychoterapii. Co novinka přinesla, jak se liší dostupnost v jednotlivých regionech a jaké problémy lidé na terapiích řeší?
„Nejvíc sebevědomí do žil vlijí rodiče dítěti tím, že ho prostě milují. Pokud dítě zažívá, že je na světě správně, že je chtěné, je to totální základ zdravého sebevědomí,“ je přesvědčený Jan Kulhánek.
„Někdy jsem první člověk, který se s agresory otevřeně baví o násilí a říká jim, že násilí je nepřijatelné, že existují jiné způsoby, jak zvládnout konflikty,“ přiznává Jiří Amér z organizace SPONDEA.