Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat?
„Cena splnila svůj hlavní porevoluční účel: sarkastickou formou zdůraznit osoby, které podporovaly, prosazovaly, či dokonce prováděly nějakou antiekologickou činnost,“ uvedly Děti Země.
Precheza patří do skupiny Agrofert, kterou do února 2017 vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kvůli zákonu o střetu zájmů pak své akcie vložil do svěřenských fondů.
Geuss své rozhodnutí opustit post ředitele inspekce oznámil přímo v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Podle něj prý bude z tohoto kroku spousta lidí nadšeno.
V nejbližších letech se bude Česká republika i další evropské země muset více spolehnout na fosilní paliva a především uhlí, aby nahradily ruský plyn, tvrdí exministr Brabec
Omezení výpovědní lhůty na pět let z původně prosazovaných 22 let, po kterou bude těžba v dole trvat, podle exministra Richarda Brabce (ANO) zhorší českou pozici pro případné další soudní řešení.
O post místopředsedy hnutí ANO usiluje bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec. Naopak kandidaturu nezvažuje dosavadní místopředsedkyně Jaroslava Pokorná Jermanová.
Za uplynulých sedm let ovlivňoval hospodaření země s odpady, zadržování vody v krajině nebo odklon Česka od uhlí. Vliv měl ale i na fungování České inspekce životního prostředí.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (za ANO) se jednádní zasekla na době výpovědní lhůty. Pro Českou republiku je nepřijatelné, aby Polsko mohlo smlouvu po dvou letech vypovědět.
„Česká strana se začala chovat zcela iracionálně. Týkalo se to očekávání, aby v dohodě byla klauzule, která by znemožňovala její vypovězení po mnoho let,“ řekl náměstek polského ministra zahraničí.
Částku měla Varšava vyplácet Evropské komisi od 20. září. Polská vláda i přes zákaz Evropského soudního dvora nadále trvá na tom, že důl u česko-polské hranice neuzavře.
Důl Turów u česko-polské hranice podle Česka mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Polská strana odmítá těžbu přerušit, navzdory předběžnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.
Loňská otrava Bečvy odhalila nepřipravenost úřadů i nedostatečnou kontrolu toho, co do českých řek přitéká. Rybáři, ochránci přírody i politici proto začali volat po reformách.
Od ekologické katastrofy na řece Bečvě, která měla na české poměry nevídaný rozsah, uběhl rok a veřejnost nemá dojem, že spravedlnosti bylo učiněno zadost.
„Po dnešku můžeme říci, že jsme dosáhli jistého pokroku v jednáních, ale určitě nadále nelze říci, že situace byla vyřešena,“ řekl náměstek polského ministra zahraničí.
„Jsem velmi smutný z toho, jak situace kazí česko-polské vztahy. Není to jen záležitost na úrovni vysoké politiky, která dopadá na visegrádskou čtyřku, ale to jsou i vztahy mezilidské,“ uvedl Brabec.
Při úniku toxických látek do Bečvy uhynuly před více než rokem desítky tun ryb. Viníka se stále nepodařilo jasně označit a postupy příslušných orgánů se staly terčem kritiky veřejnosti i odborníků.
Ve Středočeském kraji bude lídrem místo Babiše vicepremiér Karel Havlíček, kterého v čele jihočeské kandidátky nahradí ministr životního prostředí Richard Brabec.
Jak může klimaticky odhodlaná společnost – a to výzkum dokládá – spolupracovat s vládou na řešení, když nezná její názory? Propast mezi očekáváním veřejnosti a konáním politiků je hluboká.
Strážci přírody požadují po vládě větší pravomoci, aby pohlídali chráněné krajinné oblasti před vandaly. Blíže se tématu věnuje Mf Dnes. Více ze sobotních médií přibližuje výběr Radiožurnálu.