Československé hrdiny připomíná výstava v Paříži. Bránili Francii před nacisty, pak uprchli do Londýna
Hrdinové nebe – tak se jmenuje nová výstava na plotě české ambasády v Paříži o československých letcích, kteří za druhé světové války bojovali v bitvách o Francii a Velkou Británii. Dvacet informačních panelů vzdává hold čtrnácti pilotům, mezi nimi i stíhacím esům Aloisi Vašátkovi a Františku Peřinovi, v době, kdy se Francie chystá na oslavy spojené s 80. výročím vylodění spojenců v Normandii.
„Moc rád mluvím o Františku Peřinovi. Na této fotografii vidíte, že nosí vlastně dvojitou uniformu s prvky francouzského letectva a britského královského letectva. Na hlavě má přitom čepici českých pilotů. To je naprosto úžasné. Ukazuje to, že tito lidé nikdy nezapomněli, co měli za sebou, a že to byli nejen Čechoslováci, ale taky trochu Francouzi a Britové,“ říká Benoit Colin, kurátor výstavy československých letců.
Hrdinové nebe – výstava na plotě české ambasády v Paříži vzdává hold čtrnácti pilotům, mezi nimi i stíhacím esům
František Peřina uprchl z vlasti po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Čekala ho strastiplná cesta přes Polsko, kde se se stovkami československých vojáků nalodil na loď Chrobry. Ta je dovezla až do francouzského přístavu Boulogne.
Po vyhlášení války s Německem byl Peřina převelen do francouzského letectva a zařazen nejdřív na letiště v Chartres a pak do Suippes, nedaleko Remeše. Velmi rychle se zapojil do bojů.
Uplynulo 80 let od potopení německé lodě Alsterufer. Šlo o jeden z největších úspěchů Čechoslováků v RAF
Číst článek
„Měli jsme oběd akorát a najednou přišlo hlášení, že na Paříž letí 150 Němců. Z toho, že je 90 bombardérů a 60 Messerschmittů 110, které je měly chránit. Tak jsme letěli nad Remeš, Němci už se vraceli, tak jsme je tam chytli,“ vyprávěl pro Příběhy 20. století sám František Peřina, který čelil velké přesile německých stíhačů a byl sestřelen,
„Jsem měl spoustu zásahů z 20milimetrového kanónu a asi 77 střel z kulometu. Trefil mě šrapnel. Zachránilo mě rádio,“ vzpomínal.
František Peřina si v bitvě o Francii připsal 13 sestřelů a stal se po Aloisi Vašátkovi druhým nejlepším československým pilotem v bitvě o Francii. Mezi Francouzi byl známý pod přezdívkou Rinope.
Posila s radostí ze života
Českoslovenští piloti byli pro Francii výraznou posilou a vycházeli o nich oslavné články.
„V roce 1940 byl ve Francii každý osmý pilot Čechoslovák. Kdybychom je neměli, bylo by to pro nás podstatně těžší. Českoslovenští piloti byli neuvěřitelné zapálení. Věděli, jaké to je, když vám vezmou vlast. Zároveň v sobě měli radost ze života a laskavost. To všechno je vidět i na těchto fotografiích. S francouzskými piloty je pojilo přátelství,“ přibližuje kurátor expozice Benoit Colin.
Jehož děda v roce 1940 vedl stíhací peruť. „Ve skupině 1/8, kterou vedl, měl osm československých pilotů. Byl mezi nimi například Antonín Králík, který zemřel v květnu roku 1940 ve věku 24 let. Byl tam taky Eduard Prchal nebo Otto Špaček,“ doplňuje Colin.
Alois Šiška
Do cizinecké legie ve Francii narukoval i československý letec Alois Šiška, vzpomíná jeho dcera Dagmar Šišková-Johnson.
„Tata se hlásil do aktivního boje. Nakonec je převedli na letiště Mérignac v Bordeaux. Do bojů už ale nezasáhl. Němci zbombardovali letiště a tata utrpěl zlomeninu ruky, takže měl ruku v sádře,“ říká.
Krátce potom Francie padla. 22. června 1940 bylo podepsané příměří ve městě Compiègne. Českoslovenští letci ale pokračovali v bojích v britském královském letectvu a přispěli k porážce nacismu.
